Citát
03.370
468:474
JK: (já) buďto sem šla do kina, anebo tam sem tam nešla (.) a když
sem tam šla tak (.) zase s určitou představou
LG: mhm
JK: že to bude vážný film, že se tam asi pravděpodobně bude jednat o
tom a o tom že? a hotovo.
03.370
486:500
LG: šla ste podle filmu
JK: samozřejmě
LG: mhm
JK: (bych)
LG: a
JK: na ňáký b- blbý film bych [těžko]
LG: [jo] protože em
JK: [šla]
02.368
352:359
LG: mhm a em bylo třeba v Brně nějaké kino, o kterém ste věděla a do
kterého ste prostě nerada chodila? kam byste třeba nešla?
JK: nevím vždyť sem vám to už [(řekla)]
LG: [jo] mhm
JK: ( ) (teď) bychom se jedině opakovaly
01.367
431:439
LČ: a měla ste ňáké svoje oblíbené kino mezi těmi, co ste menovala a
co se vám na něm líbilo?
MD: tak, v tom potom sem většinou chodila pozdějš do alfy ((Alfa)).
LČ: pozdějš je kdy, nebo...
MD: no tak jestli to bylo už jak sem, jak ee sem přijela z toho
Německa? [teď nevím, prostě. teď nevím tak, tak nevím].
01.367
441:461
LČ: [tak důležitější je před tou válkou ještě].
MD: prostě líbilo se mně...
LČ: před válkou jako.
MD: hm, líbilo se mně, líbilo se mně v alfě ((Alfa)), tam bylo hezký
kino, jo, to bylo takový prostorný hezký, no, no a pak ještě, eště
hm to Excelsior, to bylo takový menší kino, ale taky to taky tam to
bylo, takový slušný.
LČ: takže, vás zajímalo to prostředí, jak to tam vypadá nebo...
MD: no tak to, tak, zajímalo, no prostě, to víte že když přídete
někam a em nelíbí se vám to, tak už tam víckrát nejdete.
LČ: a co se vám, líbilo se vám to, jak je to tam jako interiérově
vybavené?
MD: tak, celkově, celkově že to tam bylo hezký a takový hezký
prostředí.
01.367
343:350
LG: a měla ste nějaké oblíbené kino v Brně?
JK: o- oblíbený kino [(jestli)]... ?
LG: [které] ste třeba navštěvovala častějc než ty ostatní kina? ne
ee?
JK: to určitě ne
01.366
159:168
MD: jo tak když sem přestala chodit, no ((směje se)) no tak v
šestaštyrycátým, em to sem ještě jako tak chodila, že, ale pak se mi
narodil první syn, jo, tak to už sem přestala chodit, protože to sem
neměla neměla jako čas, no. pak za dvacet měsíců sem měla druhýho
LČ: hm
MD: syna, že, no a tak potom už až už byli trochu větší, no tak sem
tam do toho kina sem šla. to sem si vždycky zavolala, zavolala, aby
mně schovali, aby mně schovali lístek, že
01.366
338:360
MD: tak, já nevim, sme byli zvyklí teda chodit do toho kina.
LČ: a tak a jak řádově byste to [odhadla, jak často?].
MD: [ale jako né], né bych neřekla, né jako večer, víte, tak na ty
odpolední a tak, protože...
LČ: a jak často zhruba? tak když ste říkala jednou týdně nebo
víckrát?
MD: no, tak podle toho, co hráli a tak si myslím, že, tak jednou
týdně to bylo.
LČ: a potom vy ste také mluvila o tom, že v tom letním období to
bylo trochu jinak.
MD: jo, protože tó, to prostě, to sme se sebrali, šli sme na výlet
někdy pryč.
LČ: takže někde v tom období ta četnost byla menší, že ste nechodili
do kina [tak často].
MD: [no, to už] to už jo. to už bylo, to už sme víc sme chodili ven.
01.366
375:388
LČ: no, tak potom se nějak změnilo to, jak em jak často ste chodila
do kina?
MD: nó tak, to už asi jo. to už si tak nepamatuju, ale vím, že, že
sme to už sme mohli vlastně to už sem mohla, to už sem vlastně mohla
jít aj, aj protože to už mně bylo kolik, devatenáct, že, no tak to
už sem mohla jít i prostě na večerní, jo. to už...
LČ: takže se to změnilo spíš v tom, [když ste mohla]
MD: [že, že už sem] mohla jít třeba na, ná na to hrála em, co já vím
tenkrát kdysi jestli Mandlová? ((Adina Mandlová)) no a takový Pešek
((Ladislav Pešek)) a takový to už že jo jako na takový ty filmy už
sme mohli, mohli jit, že.
01.366
474:477
LČ: a takže nějaké neoblíbené ste neměla.
MD: né, né. já už sem potom, potom jak sem se vdala, že, tak sem ani
neměla čas. pak sem šla dělat, že, tak to sem neměla čas nějak to.