Citát

LH: tak já se omlouvám za to přerušení, (.) ee poďme se vrátit k těm
filmům, vy ste říkala, že hlavně ty české filmy ste [si vybírala.]

MB: [no o rozhodně] radši.

LH: ehm. ee kt-...

MB: ono tehdá se ani tolik cich- cizích filmů nehrálo.

LH: a které filmy ste měla, které filmy ste měla ráda a které ne?
(...) to je možná taková trošku zvláštní otázka, spíš jestli radši
ste chodila třeba na komedie, nebo radši na nějaká [zami-]

MB: [ne, radši] na nějaký romantický, nebo takový film.

LH: ehm. takže spíš ste hledala v tom filmu takovou tu romantiku.

MB: [no.]

LH: [ňáké] takové to... ták vy ste už říkala, že ste na některý film
šla vícekrát, ee že to byla tuším ta Maskovaná milenka?

MB: ehm.

LH: jestli se nepletu, á jaké druhy jiné zábavy ste měla ráda? vy
ste už zmiňovala divadlo, že ste chodila do divadla, co pro vás bylo
důležitější, spíš to divadlo, nebo to kino?

MB: no tak to kino bylo i jako přijatelnější v- ve všem.

LH: ehm.

MB: protože ee jednak z s do kina sme museli dojíždět, že á musela
už s ee být taková příprava a oblečení všechno, tak radši teda to
kino bylo takový mm [hned.]

MB: [pak tam byly] ještě kruhy a em takový věci všechno, že jako v
tělocvičně.

LH: ehm. takže do konce té války to byly hlavně ty Řečkovice...

MB [no.]

MB: [židle, židle.]

LH: [židle] tam byly, ehm.

MB: no tak jako sklápěcí takový, ale em dřevěný židle.

LH: a ty tam ňák přinesli a pak třeba po představení zase [odnesli?]

MB: [mám dojem], že to vej- vyklízeli zase.

LH: ehm. em bylo ňák poznat, že to je třeba, že to je sokolské kino?
třeba jestli uvaděči, nebo někdo tam třeba chodil v sokolské
uniformě?

MB: ne, ne, ne, ne.

LH: ne, vůbec. ee z čeho se v té době skládal program projekce? vy
už ste zmiňovala, že ste se bavili hlavně mm při těch týdenících,
jak to tam vlastně vypadalo? vy ste přišla do kina, zhaslo se, co se
co co nejprve promítali, jak to vypadalo to [promítání?]

MB: [no býval] tam em jako krátký film nějaký nějaký takový k- jako
kreslený spíš, pak byl týdeník a pak byl zase ještě k- jeden krátký
film a pak teprv byl film...

LH: ehm.

MB: pak byla přestávka (..)

LH: a po přestávce?

MB: prosím?

LH: po přestávce [následovalo...]

MB: [mm byl] film, no.

LH: ehm. á měla sté zájem o ty mm o ty doprovodné části programu,
bavilo vás koukat třeba na ty [krátké filmy?]

MB: [ano, ano.]

LH: em které vás bavily a proč, nebo čím vás bavily?

MB: no myslíte ty ty takový ty krátký filmy?

LH: ehm, ehm.

MB: nó, em to bylo takové, já nevim (..) prostě za- zábavný no ne-
nebo em legrační aj. (...)

LH: (..) ták ee teď se tady mám takové téma to je ta doba
protektorátu. ee vy už ste hodně z toho řekla, ale ještě to tedy
zopakujeme. ee jak na vás působily změny po roce devatenáct set
třicet devět, kdy začaly platit protektorátní předpisy ee bylo třeba
mm ňák cítit, že třeba do některého kina chodí spíše Češi, do
některého spíš Němci, nebo tam u vás v těch [Řečkovicích se to
ňák...]

MB: [ne, tam tam] nechodili Němci, ee Němci tam chodili jenom Češi.

LH: ehm, a chodila ste do kina více nebo méně než dříve, během
protektorátu?

MB: (..) no řekla bych, že (.) žé že jako že to bylo stejný, protože
nakonec jiný zábavy nebyly.

LH: ehm, a v té době změnil se nějak ee výběr filmů, na které ste
chodila, jestli ste třeba víc začala chodit na komedie, nebo spíš na
ňáké jiné filmy?

MB: mm no tak já moc ee komedie nemam ráda.

LH: takže hlavně pořád ty ty...

MB: [ano.]

LH: [ty] romantické filmy. (..) em změnilo se nějak chování diváků v
kině s blížícím se koncem války, bylo to ňák cítit v tom kině na
těch divácích?

MB: (.) no em já myslím, že jo, že spíš jako když když tam ne- ee
něco bylo, ňákej ten pochod tech Němců, tak že, žé jako spíš se tomu
usmívali, nebo smáli.

LH: ehm. takže bylo to třeba i nahlas slyšet ňák ty reakce těch
lidí?

MB: no, později potom ano.

LH: ehm.

MB: to pokud byla válka, tak ne, protože to se každej bál.

a (.) potom když byly filmy jak český tak německý,
který byly (.) přístupný dětem (.) tak (.) tam sem chodila (.) a
nejvíc sem chodila do kina e na Bratislavské, tam bylo kino to se
menovalo tenkrát Oranio ((Orania)) (..) a tak tam bylo t- byl to (.)
roh Körnerové a roh Bratislavské (..) a teď je tam e to divadýlko
Radost pro děti

LG: mhm

RM: to v těch místech (...) [a potom]

LG: [a]

RM: hodně teda eště sme chodili do (.) e kino Radio, to bylo na (.)
na (.) Cejlu (.) na Cejlu naproti věznici (.) bejvalé (.) a teď je
tam nějakej ten (.) skvoš ((squash)) nebo něco takovýho se tam (.)
je to taková samostatná budova

LG: mhm

RM: před plynárnou vlastně (.) a do Lido bia ((Lido bio)) na
Marxovou (.) (dnes) (.) potom to byla Lípa (.) po válce

LG: (...) a e jak často ste teda (.) v (.) do těch deseti let (.) [
(tak) chodila do kina]?

RM: [no tak] (.) to nevím jak často jako do desíti let, no ale (.)
chodili sme do kina ale (.) protože to sem byla děcko (..) takže to
(.) vám neřeknu jak často (..) ale jak něco bylo tak sme tam šli no
a ee jako z těch dětských let z těch dětských let si nevzpomínám na
všecko (.) já <si hrozně moc pamatuju> že sme byli (.) na
Pepině rejhal- e Rajholcové nebo Rejholcové ((Pepina Rejholcová))

LG: mhm

RM: se to menovalo (.)

já si pamatuju potom
už až po té válce (.) jak sme chodily s děvčatama už do těch kin
nebo tak nějak tak to už jo (.)

ale za té za tu válku to nebylo zase
tak často, chodili sme ale (.) vyloženě na nějaký dětský filmy nebo
tak

LG: (..) mhm a s kým ste chodila během toho dětství do kina?

RM: no z e buďto s- sem šla (.) s dětima co sme se kamarádili v domě

LG: mhm

RM: a (.) nebo (.) když bylo něco tak někdy šla aj maminka se mnů
(.) ale (..) to j- s- nemůžu si vzpomenout jako (.) na ty dětský
filmy si vzpomenout nemožu (.)

LG: a e teda během těch ee školních let ste ty kina navštěvovala s
kamarádkama? myslím ještě jakoby během války

RM: [no]

LG: [to] byli to byli němečtí přátelé?

RM: ne ne ne ne to sme byly jak český [děcka]

LG: [mhm]

RM: sme byly [děcka]

LG: [jo jasně]

RM: sme byly že no (.) to byly já sem (.) dost kamarádila víc s těma
českejma děckama (.) protože e to bylo e taky tím (.) že můj tatínek
byl zavřený (.) tak (.) i když sem chodila do německé školy, tak sem
těch k- (.) kamarádek měla ale víc sem měla těch (.) českejch v domě
(.) co byly v domě a (.) já sem se těm německým jako ne (.) že bych
stranila (.) ráda bych byla s nima, ale (.) rodiče těch dětí (.) e
mě tak nějak e (.) třeba sem směla k jedné kamarádce chodit (.)
jedině když nebyl doma její otec (.) jo?

LG: [mhm]

RM: [takže] sem byla tak nějak (.) odstrkovaná víc

LG: jo

RM: to bylo daný právě tím... i když (.) se to nějak tajilo (.) ale
(.) i ve škole to věděl učitel (.) že otec je zavřený (.) a byl to
slušnej člověk (.) že ten (.) mně to nedaval nikdy znat (.) neměla
sem problémy (.) a (.) maminka totiž za ním šla a řekla mu (.) že
prostě je otec zavřený (.) a on (.) i když měl (.) hákovej kříž ten
odznak té nacistické strany (.) tak byl takový že řekl do školy se
toto nebude zatahovat (.) a takže sem ty problémy v té škole neměla,
ale byla sem (.) děcko dost dostrašený, jo

LG: mhm

RM: protože sem přece jenom (.) věděla pořád že (.) musím (.) (no)
musím se držet stranou, no

LG: a jaký byl názor e rodičů nebo (.) e školy na film? na
navštěvování kin a podobně?

RM: to oni vůbec o to se nikdo nezajímal ve škole nikdo se nezajímal
o to

LG: a e během teda těch školních let byl pro vás ten film důležitý
(.) navštěvování toho kina?

RM: no ano, byla to taková pěkná zábava že pro děcka, že (.) (že) my
sme chodili ješče e do do toho divadla do Typosu do ka- na Kašpárka
Turka (.) a to bylo český a já (.) dodnes nechápu <jakto že sem tomu
rozuměla> (.) protože já sem neuměla česky [mluvit]

LG: [mhm]

RM: a děcka neuměly mluvit německy v tom domě (.) ale my sme si
společně hráli a (.) každej sme si mleli svoje a my sme si rozuměli
(..) a bylo to dobrý až do toho pětaštyrycátýho roku (.) a až prostě
(.) bylo konec války (.) tak se aj (.) ty český rodiny k nám
postavily tak nějak (.) zádama (.) a (.) jako tatínek jak se vrátil
z toho koncentraku, tak sme se z té (.) Bratislavské odstěhovali na
Merhautovou (.) do úplně novýho prostředí (.) a tak tam sem to... i
když to lidi věděli, protože moje maminka neuměla dobře česky (.)
tak e (.) se k nám chovali slušně