Citát

LH: ňák se to neprojevovalo třeba, že byste [se s kamarády
bavili...]

MB: [to né, no tak,] tó eh potom jako ee už ee jak sme byli větší,
tak ano, to eště em jenomže to bylo ee tehdá m- myslím do patnácti
let dokonce nepřístupný.

LH: ehm. a mluvili ste pak spolu třeba o tom filmu, když ste šli z
kina?

MB: no to sme museli zas už být doma, tak... ((smích))

LH: [takže...]

MB: [<to sme] neměli čas.>

LH: a pak třeba ve škole, nebo nějak probírali ste třeba ty filmy,
na [kterých ste byli?]

MB: [no tak to] ano.

LH: á mm projevovalo se to nějak třeba mm v ňákých, nevím, jestli
třeba soutěžích, jestli ste, nebo jestli ste se mm dohadovali o tom,
kdo viděl kolik filmů, nebo...

MB: ne, ne.

LČ: určitě. a ee třeba ve vašich nějakých zvycích nebo hrách, se ten
ty zážitky z filmu odra- odrážely třeba? povídali ste si o filmech
(potom)?

LŠ: ano, povídaly sme si s děvčatama o tym vykládaly a a to jaký
měla šaty a to a jak s jak všecko bylo, opravdu, mělo to i výchovný
takový (.) prostředek. [na tu mládež].

LČ: [a měly ste i] nějakou snahu potom ty herečky napodobovat?
nebo...

LŠ: a to ne.

LČ: ne?

LŠ: to ne. ale tu sem měla ráda, tu radši, to víte tak všecko.

LČ: a třeba písničky filmové [ste si zpívali?]

LŠ: [ano písničky], to vždycky byl doprovod písničky, nějaká taková
nová, pak se to zpívalo a.

LČ: a jak ste si ty písničky pamatovali?

LŠ: no to sme si pamatovali.

LČ: přímo z toho kina?

LŠ: no.

LČ: anebo ste třeba měli...

LŠ: měli sme taky gramofon takovej starej taky víte tak...

LČ: a to se dalo pouštět si nějaké písničky...

LŠ: nedalo se to pouštět to, ale voni vycházely ty plotny a bylo tam
vždycky napsané, že je to z toho a z toho filmu.

LČ: a to ste si kupovala?

LŠ: ne, já sem to měla vod jedné paní [staré vypůjčený],

LČ: [aha]

LŠ: a vždycky když nějaká ta plotna vyšla tak, tak sem si to
koupila.

LČ: a tím pádem ty desky ste si teda kupovala nebo půjčovala od té
paní, jak ste říkala?

LŠ: no tak, vona ještě nebyla tá paní tak stará, vona si taky nějaký
ty desky kupovala, jo, a dycky mně to půjčila, třeba jenom na sobotu
a na nedělu, víte, tenkrát ten gramofon.

LČ: netleskalo. a potkávala ste v kině třeba známé? často.

LŠ: no tak málo.

LČ: málo.

LŠ: málo.

LČ: a když ste potom šli z kina chod- když ste chodila s manželem,
povídali ste si potom o tom filmu?

LŠ: ano tak sme si potom přemítali, ano pro promluvili, bavili sme
se o tom. jo.

eště mám jednoho potom o osum roků byl mladší jak ten Ivan, ten se
narodil v třiapadesátým a ten Ivan v pětaštyrycátým, těsně, no tak
to si eště pamatuju, že sem byla s v kině s s manželem a hráli Ona
brání vlast, ruskej film v Jaltě ((Jalta)), víte, v [tý pasáži tam],

LČ: [mhm ano.]

LŠ: Alfa pasáži, a že už sem tam dostala porodní bolesti, jenže
tenkrát to eště nejezdily elektriky, ne- nebylo osvětlení, no a tak
sme přišli z toho kina dom eště, no potom sem musela jít pěšky, já
jsem ho rodila tady v Královým Poli teďka je tam plastika,

LŠ: před kinem, tam byl bufet takovej skoro v každým kině takovej
malej bufet, prodávali tam něco na pití a nějaký ty curklata.

LČ: a lidé si to kupovali?

LŠ: ano, hodně.

LČ: takže v tom kinosále to vypadalo tak, že ty lidé si jako
mohli...

LŠ: eště spíš tak šustili těma papírkama, to tak se lidi se některý
rozčilovali, víte

LČ: a jaká byla ta nabídka těch nápojů a cukrovinek?

LŠ: no

LČ: co to vlastně bylo?

LŠ: bylo toho tam dost, víte, a tak tak byla tam taková obyčejně
nějaká sle- děvčica nebo tak, jo,

LČ: mhm

LŠ: aj kolikrát byla fronta před tím.

LČ: a to byly nějaké limonády?

LŠ: jo ty sodovky jak se říkalo eště to se tak za zaklaply.

LČ: a to ste museli

LŠ: nalili to do skleniček a nebo do těch, co se zahazujou, víte, do
tech umělejch.

LČ: do kelímků. a to bylo možné si vzít do kinosálu? přímo?

LŠ: no to bylo až až v tom a že tam nemohl nikdo bez lístka, víte?
jako to trhali ty lístky tam,

LČ: mhm, takže vy ste s tím občerstvením mohli do kinosálu?

LŠ: ne to ne, dovnitř ne to se nesmělo.

LČ: jenom s těmi sladkostmi. s pitím ne.

LŠ: ne. s pitím ne.

LČ: mhm, a bavili ste se třeba s nějak s diváky během projekce s
ostatními?

LŠ: nebavili sme se.

LČ: bavili se lidé v kině?

LŠ: ne, to sme s jako v tom vevnitř?

LČ: v kinosále.

LŠ: v kinosále, em tak jako o tech filmech nebo tak?

LČ: no zajímá mě, jestli při projekci při promítání ste si povídali.

LŠ: ne, to sme se nebavili.

LČ: a vzpomněla byste si, že byste nějak hlasitě reagovali na
promítaný film?

LŠ: ne, vůbec ne. to nikdy neexistovalo. ne.

LČ: ani třeba jako hlasitý smích, tak to asi...

LŠ: ne to neexistovalo. ne.

LČ: a vzpomněla byste si, jestli se třeba tleskalo? v kině po
představení.

LŠ: ne, netleskalo. ne ne ne.

LČ: a o té přestávce ste tedy zůstali sedět na místech, nebo ste
chodili...

LŠ: ne ne, na místech se sedělo.

LČ: nechodili se z místa.

LŠ: nechodilo se.

LČ: mhm

LŠ: ne.