Citát
03.385
1497:1554
JV: á e ještě teda před tím Zlínem em když ste byla em malá, tak ee
ten čas ste trávila třeba jak, hrá- hráli ste si venku s ostatními
ee [dětmi]
ŽH: [hráli sme] tenis
JV: hm
ŽH: tam byly kurty na fakultě
JV: mhm
ŽH: ee bruslili sme, plavat sme chodili, [cvičit]
JV: [(ee rozhlas)], poslouchala ste třeba rozhlas?
ŽH: ee rozhlas ee no ani moc né, protože až jedině když, možná
večer, když rodiče ho měli puštěné, ale přes den, my sme se tam
vyžili, ta fakulta, to sou vlastně t- k- ty štyři ulice a uvnitř sme
měli úžasnou zábavu.
JV: takže ste sportovali a ee
ŽH: sportovali sme.
JV: hm hm. á třeba ňáké em pěší výlety nebo turistika
ŽH: určitě
JV: ee chodili ste
ŽH: sme [chodili tehdy do]
JV: [na procházku (na túry)]
ŽH: Orla poněvač říkám, rodiče byli, Orel byl na Starym Brně u
kostela pak to byla sokolovna, dnes je to znovu orlovna, my sme od
štyřech let, vím, že sem chodila
JV: cvičit.
ŽH: cvičit. no a nebo sme ee v neděli neni nepatří to do tohodle
ale, po kostele sme šli ná ee celodenní výlety.
JV: v neděli.
ŽH: v neděli.
JV: hm
ŽH: (.) na pěší výlety
JV: a taneční zábavy, to teda už e asi [když ste byla starší]
ŽH: [t- já sem byla jednou,] než sem do toho Zlína jela, tak sem
jednou jedinkrát byla [tady na]
JV: [v Brně]
03.385
1560:1581
ŽH: [a pak už sme] tam chodili do tanečních a (.) a ten Brom
((Gustav Brno)) tam jezdil a já nevím k- Vlach ((Karel Vlach)), to
byly (.) známé orchestry, tak když tam přijely, tak hrávaly i
v neděli k obědu. v restauraci.
JV: jako živá hudba.
ŽH: živá hudba.
JV: hm hm hm. takže ste třeba upřednostnila, nebo neměla ste problém
upřednostnit ee i jiný druh zábavy před kinem ee.
ŽH: určitě. koncerty a divadla
JV: mhm
ŽH: ee toho sem vždycky využívala, [pokud to tam bylo]
JV: [ne nebylo to pro] vás teda to kino rozhodně n- nejdůleži[tější
(jako) v té škále]
ŽH: [ne nebylo to to kino] ne, zábavy.
03.385
2157:2190
pamatuju si, že byly i ty rádia bylo o- omezený,
to byly krystalky a já nevim co, ňák se to taky ee ručně <vyráběl>
někdo si, ale my sme měli rádio, to si pamatuju, vodjakživa doma,
ale, filmy, že by nám někdo promítal, to určitě ne.
JV: a v tom rádiu třeba byly ňáké dětské ee cykly, nebo pořady na
pokračování
ŽH: já s- já sem si pamatuju, že se četlo z knih
JV: mhm
ŽH: nebo divadelní hry
JV: hm
ŽH: byly ale
JV: a pro děti třeba zaměřené ňáké pohádky nebo něco takového
ŽH: pravděpodobně určitě jo, že se, že
JV: hm
ŽH: se vysílaly ňáký takový pořady, pro děti.
XX: v rádiu dávali ten to strejček měl (hobla) a
ŽH: jo no no [(Křópal) ano ano]
XX: [a (te- ten) strejček (Křópal) ((Stréček Matěj Křópal
z Břochovan)) a měl a měl (hobla) jo]
ŽH: toho si taky pamatuju.
03.385
2325:2331
JV: mhm, a takže byla tam třeba ňáká ta jako užší skupinka va-
vašich ee přítelkyň nebo kamarádek nebo kamarádů, se kterými byste
trávila pak i následně i ten volný čas a [chodili]
ŽH: [určitě]
JV: i za tou zábavou nebo do toho kina
03.385
2385:2392
ŽH: a divadla, co tam jezdily zájezdy, protože em ty Otrokovice sou,
já sem byla v těch Otrokovicích, to je dvanáct kilometrů vod Zlína,
tam to nebylo tak em stálý divadlo tam nebylo
JV: mhm
ŽH: jako j- bylo v tom em Zlíně a je, takže sem navštěvovala em
všechny kulturní podniky, který se tam, který tam přijely.
02.384
704:725
JG: a to to bylo, no to se, ne, to sou takový vzpomínky em ee a to
sme nebyli nikdo že by měl peníze, i když ten můj tatínek byl třeba
zubař, ale byl velmi brzo jako dostal rakovinu, jo, taky vám řeknu,
von byl v (norovi) z pěti dětí,
JV: hm
JG: a jeho tatínek vodjel do Ameriky za prací, dostal tuberkulózu,
hned ho poslali zpátky, že, a von že se dobře učil, a fakt si
řeknete tak jak to někdy je psaný, že ten farář a ten učitel, když
ten kluk se učil, von se dostal sem potom do semináře, jo, no a a
vystudoval nakonec medicínu. ale to jídlo a todle,
JV: nebylo to asi úplně [(zdravé)].
JG: [no a tak] měl teda rakovinu jícnu, a tak právě brzo zemřel, že.
takže u nás taky nebyly ňák taky peníze, u těch druhých taky ne, a a
přesto to drželo aj [dneska ještě,]
JV: [ste drželi pospolu.]
JG: pořád jako.
02.384
1328:1345
JG: protože zaprvé tatínek chodil pozdě domů,
JV: a maminka měla...
JG: a ta měla tolik lidí na starost, že to nepřicházelo v to...
JV: sourozenci [taky nechtěli.]
JG: [to by si] netroufli, já sem byla,
JV: hm
JG: a taky nebylo ani těch peněz, tak ste dostal pětikorunu, a
JV: a sourozenci teda taky nechtěli asi chodit s vámi.
JG: víte, jakmile už em s oni byli starší, tak oni měli svoje
kamoše,
02.384
1367:1377
tak to vám chci říct, že potom už em jo, ti
kluci drželi víc s klukama tam, [ta že ta sestra]
JV: [holky s holkama]
JG: no ta byla starší, že ale už už, no.
JV: hm
JG: no a já se proto říkám, že su nejhodnější tady, mě nevychovávali
jen rodiče, ale ještě sourozenci, víte?
02.384
307:308
JH: á tatínek chodil rád do hospody <než do kina, to já vám to
řeknu.>
02.384
150:150
ŽH: v roce padesát dva sem se vdala a,