Citát
03.395
836:848
LG: á potom za toho Hitlera které to kino bylo jakoby nejvíc německé
k- kd- prostě...
MK: no jo to to to hráli hráli ponejvíc tedy [skoro německý]
LG: [mhm]
MK: český filmy se hrály taky, ale ale to poslóchéte, potom sem měla
ty děti, tak sem taky neměla čas
LG: jo mhm
MK: chodit tolik do kina
03.395
850:895
LG: jo jo jo jo a teda když se vrátíme ee k tomu programu těch kin
ee z čeho se ten program prostě skládal, jestli tam byl nějaký
týdeník nebo krátký film přestávka a tak, jestli si na to pamatujete
MK: ne jak myslite přestávky
LG: nebo jestli byl předtím hlavním filmem jestli tam...
MK: no za Hitlera byl předtym dycky na vochnšau ((Wochenschau))
LG: mhm
MK: to bylo za Hitlera
LG: jo
MK: všecko co je co je ve válce novýho
LG: mhm
MK: to to bylo to jediný
LG: a bavilo vás to
MK: no bavilo e tenkrát ste neměla televizu
LG: jo jasný
MK: no tak
LG: mhm
MK: tak pravda že to jednyho bavilo
LG: mhm á
MK: muselo bavit
LG: mhm
MK: co ste měla dělat a buďto ste musela, když vás to nemělo bavit,
tak voči zavřít a nedívat se.
LG: mhm
MK: no jo je to tak
03.395
897:922
LG: je to tak a byla ste na nějakém filmovém představení, které mělo
hudební doprovod živý?
MK: co mělo?
LG: jestli mělo nějaké představení, na kterém ste byla, živý hudební
doprovod, že tam hrála třeba kapela k tomu filmu
MK: ne ne t- to nebylo dřív
LG: mhm
MK: t- to sem ještě neslyšela v kině kapela hrát
LG: mhm á byla ste někdy na promítání filmu u někoho doma?
MK: ne
LG: jo
MK: to taky tenkrát nebylo tedy u mě co já sem měla tady totok, ja
povidam
LG: mhm
MK: na to sem ani neměla čas
03.395
924:1034
LG: jo á jak jaks- jakoby jak vaše okolí vnímalo ty týdeníky
promítané za protektorátu?
MK: jak to myslíte
LG: jestli třeba em jestli ste třeba někdy byla svědkem toho, že
když se v tom týdeníku objevil já nevim třeba Hitler, tak že lidi
buď začali jakoby neso- dávat najevo nesouhlas anebo souhlas .
MK: ale poslóchéte, ale poprvní <vy ste, jak si to představujete>
LG: tak já nevim
MK: [že právě]
LG: [jestli tam byli] třeba nějak- nějaký lidi, kteří s tím prostě
sympatizovali
MK: i kdybyste bévala tenkrát votevřela hubu proti němu
LG: mhm
MK: tak ste byla pryč
LG: mhm
MK: to si žádné netrófal
LG: mhm
MK: rozumite
LG: jo já tomu rozumím
MK: to si žádné netrófal
LG: jo
MK: to žádnýmu nenapadlo (.) jestli to bylo tam nebo tam to si žádné
netrófal, protože věděl, když hubu nebude držet, tak de do cabale
LG: mhm, a když už sme u toho protektorátu, jak na vás působily ty
změny po roce devatenácet třicet devět?
MK: poslóchéte, co ste mohli dělat, co můžete dneska dělat
LG: no no nic
MK: nic a tenkrát taky ne
LG: no já nemyslím jakoby co ste dělala ale spíš jakoby prostě jak
to na vás působilo, co ste si na o tom myslela
MK: no j- jak to to na nás mohlo no pro moji rodinu to bylo dobry že
tatínek byl zase zaměstnán
LG: mhm
MK: a měl měl zase měsíční plat, jo, to bylo to jediný
LG: mhm
MK: že sme pak neměli takový starosti ee co bude a a jak a jaké je
obchod jaké výdělek je
LG: jo
MK: t- to je velké to ví každej obchodník jak to je je velké rozdíl
když máte měsíční plat nebo když žijete z jednyho dna na druhé
LG: mhm
MK: ten kdo má obchod, ten ví co to je
LG: á chtěla sem se zeptat ee jaká byla potom ta situace třeba u vás
doma nebo v té čtvrti ve které ste bydlela, když se blížil konec
války
MK: poprvní kdy- když se blížil konec války, já sem ee devátýho
dubna čtyřicet pět z Brna zmizla
LG: mhm
MK: protože mně to šlo na nervy z vobóma děckama ve dně v noci
chodit do sklepa
LG: mhm
MK: tak sem šla k rodičům od mého manžela
LG: mhm
MK: na venkov
LG: jo áá [vzpomínáte si]
MK: [takže]
LG: mhm
MK: dobrá ee jak byla ta mobilizace třicet devět byla dvakrát e
vlastně třicet osum byla první mobilizace a pak třicet devět to
pravda to bylo pro každýho potom každej věděl kdo vlastně co je
LG: mhm
MK: jo a pravda že nejhorší to bylo když ste zůstal u nás my sme
neměli žádné sklep, když přišly ty nálety, jo, a když ste měla
takový lidi ktery ee to tedy proklínali jo a nedrželi hubu a
nadávali a to, to ste vzala sem a řekla buď normální a buď rád že
ještě žiješ, jo
03.395
1340:1352
MK: doma bych kdybych bývala doma
LG: mhm
MK: jo na Pekařské, tak tam sem měla všecky programy schovaný
LG: měla
MK: jo, aji herce
LG: jejda
MK: všelijaký schovaný, no jo no
03.395
1427:1438
až
přišel Hitler do té doby a měli sme to eLKistovalo v Brně oddělení
jedno v Černých Polách
LG: mhm
MK: jedno na Starym Brně ee v té německé školi, která byla toho
dvaa- toho dvacátýho pro- ee le- listopadu čtyřicet čtyry
LG: mhm
MK: zrušena
03.395
1490:1542
MK: vy vidíte že já sem na to se nedívala jestli só to Němci nebo
Češi
LG: jo jasně já to vidím jo mhm
MK: já sem chodila do německýho divadla, tam sem měla ze škole sme
měli přece to vite že Němci se nesměli hrát v Mahenovým divadle, jo,
tenkrát se to menovalo je štátteatr ((Stadttheater)) jo tam směli
hrát jen v ponděli a sice jsme měli v německým domě to vite kde ten
byl
LG: mhm
MK: nebo nevite
LG: myslim že vim
MK: nevite
LG: a jaktože tam ti...
MK: prázdný to prázdný ee Lažanský náměstí vite
LG: mhm
MK: a pak víte jak se de průchod do (šmálky) já nevim jak ta ulica
se menuje, to je to byl dřiv vod falknštejnerové
((Falkensteinerova)) e e tentok e ten barák je tam prázdný místo
Koliště
LG: jo
MK: zrovna ale z toho e jak je Brandlova elki- menuje se tak
LG: to nevim
MK: ta malá ulička co jede elektrika
LG: to nevim
MK: elektrika na každé pád tam je ee tak tam stál Německé dům a
Němci hráli v Německým domě a potom sme byli voni teďka že pré tu
Redutu spravili, já sem ju ještě neviděla spravenó a to bylo potom
pro Němce činohry a takovýho něco
LG: mhm
MK: jo a tak tam sem t- to byly ty německy divadla co sme měli, jo
LG: mhm
MK: á jinak sem chodila do českýho divadla do toho právě na tu
Veveří ještě a do toho do toho Mahenovýho
03.395
206:211
LČ: a kdy ste zhruba přestala pravidelně chodit do kina? jestli byste to
mohla nějak jako vymezit [(kdy ste)]
MS: [celou] válku sme s mužem chodili za korunu, protože manžel dělal tu
průmyslovku denní, kde ho vyučovali nejlepší profesóři ze zavřených
vysokých škol (.) a my sme napřed chodili [ee]
03.395
407:414
LČ: [stejně málo. tak se] možná budeme rovnou bavit o tom, když už ste
byla v Brně, když ste [se sem přestěhovali.]
MS: [to sme chodili každý] týden.
LČ: tak to už ste chodili tedy (.) každý týden.
MS: ano.
03.395
416:478
LČ: a po tom co ste začala chodit do zaměstnání, tak se to nějak
změnilo?
MS: dokud sme neměli děti, chodili sme do kina, chodili sme (.) na
Lidickou, to bylo to Metro myslím, potom nah- Cihlářskou, kino mladých
((Jugendkino – Kino pro mládež)),
LČ: mladých.
MS: a ještě bylo jedno kino ee Smetanova, Lidická na rohu ((kino
Moravia)), tam bylo tam sme chodili taky. ale já už nevím, Laďa by to
(pamatoval si jak se jmenovalo).
LČ: a měla ste [z těch]
MS: [a to] každý, [každý týden].
LČ: [(každý týden)]. a takže to zaměstnání v tom roli vlastně nehrálo,
to ste chodila pořád dál. stejně.
MS: no jistě, to bylo večer. večer sme chodili.
LČ: a která z těch kin vlastně bylo vaše oblíbené, nebo měla ste nějaké
oblíbené mezi nimi? [oblíbenější třeba]?
MS: [ee já vám řeknu] nejoblíbenější to bylo, když sme bydleli v Černých
Polích, bylo ee v na té Cihlářské. ((Jugendkino – Kino pro mládež))
LČ: tam ste [chodila do toho] mladých.
MS: [(to sme tam)]
LČ: do toho [kina mladých nejraději.]
MS: [no tam tam sem] tam byly (...)
LČ: a [proč vlastně]
MS: [vypněte] to, abych já mohla ledasco říct, já to nechci do toho
říkat.
LČ: <a proč ne?>
MS: no protože tam bylo hodně blech a já sem vždycky chytila blechy.
LČ: <to nevadí>, to nám říkali už jiní třeba, to je zajímavá vzpomínka
[právě.]
MS: [no.]
LČ: a hmm co se vám na tom kině vlastně líbilo? proč by bylo [( )]
MS: [všechno]. že sem věděla o světě.
LČ: a právě na tom kině mladých ((Jugendkino – Kino pro mládež)) se vám
líbilo co? co bylo jakoby jeho specifi- na něm specifické?
MS: jaký filmy tam p- ukazovali ee promítali, to už já nevím, ale my sme
se úplně těšili, já teda aspoň sem se těšila strašně do toho kina, že se
něco dovím a já sem o tom potom dlouho přemýšlela. a vždycky sem říkala,
co kdyby tak a to a táta povídal, to sme ještě neměli děti, říká,
prosímtě pěkně, já ti dám podruhý padesátihalíř a ty mně, tak já do toho
kina nepůjdu a ty mně to všechno vyložíš.