Citát

no a potom už e se známostí a
s mužem. ((smích))

MB: mhm. pamatujete si třeba na ee první návštěvy kina po osvoze-
osvobození? jaká byla třeba atmosféra.

LM: no tak to víte že jo. euforie byla velká a že se všechno tak
jako volně ee rozběhlo. na čem sme byli, to si teda opravdu ne-
nepamatuju, protože em sem měla, potom sem měla ty děcka, tak to už
samozřejmě už na to čas čas nebyl, ale ne- nepamatuju se. to to si
nedovedu uvědomit nějak.

MB: mhm a nějak obecně, jakoby v těch kinech ee jestli to bylo nějak
znát, [nějaká ta změna]

LM: [ne], ne

MB: ne, mhm

LM: nevím, protože em sem se spíš poutala na ty, na to divadlo nebo
koncerty.

MB: mhm, jasně.

LM: které byly pořád plné. to nebylo, to bylo opravdu, divadlo bylo
nabité a stadion e em dřív byly, než se postavilo nové divadlo,
protože ty koncerty tam byly stále, na na jedničce, na Sokole Sokol
jedna ((Sokol I.)), na stadioně na na Kounicové, tak ee to bylo
plné. to byly přístavky plné, ono to mělo uličku uprostřed, ale
přístavky a plné a galerie a em prostě em bych řekla, že Brno,
hluboce kulturní, kulturní město.

LM: [kolem, kolem, kolem těch] kolem těch filmů, no myslím, že sme
to tak vlastně vlastně vy- vyčerpaly, protože em je je fakt, že jak
potom má člověk děti a chce z nich něco mět, tak už na to nezbylo
tolik tolik času a protože my sme chodili na ty koncerty a i děti
sme brali, jo, ty byly přesně poučení, jak se mají chovat, všecko,
takže přečkaly koncerty a e pak přišly do puberty tak mi to pomalu
vyčítaly, to víte, jak začne být takový ten ee rozvíjející se rozum,
takže ((smích)) toto a a až zestárly, říkaly, no to bylo úžasné.

JJ: [no tak ee] až už vlastně do kina sem přestala chodit až vlastně
byly děcka, že

JV: [mhm]

JJ: [no tak] (..) už mně to pak tak nešlo (..) já sem byla naposledy
v kině

JV: mhm

JJ: to sem už byla (.) ( ), já sem vlastně byla ee v
osumaštyryceti už jako (.) vdova to sem potom měla (.) další
manželství

JV: mhm

JJ: jo no a (.) to sem tenkrát (.) man- manžel, co zemřel teď ten
druhý

JV: mhm

JJ: a náš tatínek mě vytáhli mě (poď) pudem do kina (...) my sme šli
do kina (.) a přišli sme po sedmi hodinách ráno domů, tak to už
konec, šlus! <už s vama v životě do kina nejdu (.) a vod té doby> už
sem v kině nebyla, ale tak (.) [možná]

JV: [a to bylo jaký rok (todle)]

JJ: tak namátkově sem někdy byla v tom Jundrově [se podivat ( )]

JV: [jaký jaký byl] vlastně rok, jak ste řikala tady tu příhodu, že
ste se vrátila ráno?

JJ: to sme byli já nevim to sme byli někdy (.) na ňákým filmu (..)
ježiši já si nevzpomenu co už to bylo

JV: a kdy to mohlo tak být, v jaké době, kolik vám mohlo být let?

JJ: to bylo někdy (..) počkejte v šestapa- někdy v sedumapadesátým

JV: mhm

JJ: no tak nějak [to mohlo být]

JV: [jo jo ke konci] padesátých let dejme tomu

JJ: no no tak (.) tak nějak v sedumapadesátým

JV: hm

JJ: osumapadesátým [roku]

JV: [a pak] už vás to moc do toho kine [ne ne]...

JJ: [pak] už sem <nešla> (.) pak sem tam někdy

JV: [mhm]

JJ: [sem] zabrousila, že pudem na něco pěknýho v tym Jundrově, ale
tam sem byla myslim ale dvakrát jenom

po
válce už potom (.) člověk už tak málo

JV: hm

JJ: to sem byla většinou doma [(s dětma)]...

JV: byla ňák soběstačná (.) a starší, takže ste měla i volnou
ruku...

JJ: no (.) no a potom jako po válce už človek měl zas ee jiný
starosti

JV: mhm

JJ: jiný trampoty, že (...) takže

JJ: a to se hrálo, to vím, že se hrálo aj po válce

JV: mhm

JJ: protože sem to byl po válce a to sem mně se zdá byla aj v na tom
v tom (..) kinu (..) ježiš jak se to tam jmenuje (..) ee to bylo ee
na (..) Hybešové

JV: mhm

JJ: mě se zdá že kino Mír nebo tak nějak

JV: mhm

JJ: se to jmenovalo (.) na Hybešové to bylo

JV: [na Hybešce]

JJ: [a to vím,] že to sem viděla aj po válce jako to bylo... to byl
taky dobrej film

no potom už zase už sou slečny v těch
patnácti šestnácti, že, to už sme chodily zase na jiný kina, už na
ty ee pro dospělý skoro, že.

LČ: dobře a ee teďka vlastně bysme se podívali ee vlastně na to, jak
ste chodila (.) už trošku starší, ne úplně jako to nejmenší dítě,
když ste si třeba už začala chodit na tu obchodní akademii, to přece
jenom bylo v centru, ne?

JH: no (.) bylo no, začli sme chodit do tanečních, tam si namluvíte
nějakýho kluka, jo, a chodíte do kina, protože v protektorátě
nesměly být zábavy, němečtí vojáci umílali umírali na frontě, takže
nesměli sme se bavit nijak, všechny zábavy zakázaný, takže bylo pro
nás jenom kino (.) jenom kino a taneční a ty taneční, to vite, to je
vod podzimka do [toho]

LČ: [mhm]

JH: kousek chvílu a tak to bylo naše tančení a to nám teda Němci
povolili ee byl tam mistr e e Burian vedl a potom mistr Kadlec, jo,
no a tak to byla naše zábava.

LČ: a když vám teda bylo těch patnáct, chodila ste třeba častěji,
když ee do kina nebo pořád stejně?

JH: patnáct, jo, to už sem chodila víc a to si pamatuju ee to ještě
sem nechodila ( ) chodila na obchodní akademii? myslím v šestnácti
až, [no].

LČ: [no tak] to nevadí [(tak prostě)]

JH: [to je jedno], tak v té době jo tak do toho si pamatuju že v tom
Sibiři ((Sibiř)) tam sem párkrát byla a tam ee nám sem posílali
německý filmy hodně, jo, a ty český, co teda znáte asi, ne ty starý
český filmy, [že]?

LČ: [mhm]

LG: mhm

JH: no to já tam všechno mám a ee tak hodně německý filmy sem
chodily, takže v těch německých filmech z těch hereček to sem měla
ráda to taky (mi) bylo myslím <tak patnáct, šestnáct> let tu mariku
rekovu ((Marika Rökk))

LČ: mhm

JH: která teda to byla vysoká blondýna, že, hezká z- měla štíhlý
nohy stepovala krásně a a zpívala, to byl ee to byly filmy její
takový ee muzikální, jo, ty filmy (.) tu sem teda měla hrozně ráda
(ještě) si pamatuju ee zpívala ich brauche kaine milionen ich
brauche kaine luxusvagn ich brauche nor musik musik musik <to
zpívala>

LG: <((smích))>

JH: ((smích)) to si [pamatuju].

LČ: [a] a jak často ste teda chodila, když ste chodila [trošku
častějc?]

JH: [no často taky ne,] (vono) nebylo peněz, já vám řikám, (.)

LČ: a v tom městě ste chodila teda do jakých kin, [když byste (si
vzpomněla)? (.) (za pro-) no]

JH: [za protektorátu budu mluvit, jo,] já si to moc nepamatuju ee za
protektorátu na náměstí Svobody byl hřízek ee hříbek takovej
kulatej, jo, takovej ochoz.

LČ: mhm

JH: tam dole byly záchody <a teď tam si tam> sme si dávali rande
s klukama, holky s klukama, jo, na tým hříbku, no a šlo se do kina
no a naproti ee já nevím jestli tam bylo už to kino naproti, bylo
kino za protektorátu naproti tomu hříbku co vám tam je teď já do
města chodím hrozně málo, ono se to mění a co tam bylo za kino jak
se menovalo? já sem myslela že Čas [( ) (.) naproti]

LČ: [ne ne to ne tam byl Central, ne]?

JH: Centrál, jo?

LČ: potom to byla Úderka.

JH: Úderka říkal- s- ale Úderka byla, to komunisti přece to [nem-]

LČ: [ale] to jen přejmenovali.

JH: nó právě a předtím to byl teda?

LČ: Central.

JH: centrum? tak tam sme chodili a prosím vás na Dominikánským
náměstí, co tam bylo za kino? to si nemůžu vzpomnět, tam bylo [kino]

LČ: [Moderna]?

JH: Družba, ne?

LČ: druž-

JH: a co bylo předtím za v první republice místo Družby?

LČ: no Moderna ne se to menovalo?

JH: no já si to nepamatuju, (ale) tam sme chodili taky tak dolů, to
bylo, tam to je přece byl za tenkrát nově dům s- postavenej ee v
první republice pak byl Kapitol, že, tam sme chodili do Kapitolu,
tam myslím teď taky nehrají, že, a a v Alfě ((Alfa)).

LČ: mhm a měla ste některá z těch kin třeba oblíbená? nebo lišil se
váš vlastně [postoj k těm kinům]?

JH: [nám to bylo jedno,] my sme šli na ki- my sme šli na film, nám
bylo jedno, co kerý kino, dívali sme se na program a podle programu
sme vybírali [kino].

LČ: [mhm] a třeba to kdyby když ste šla do kin s s přáteli nebo
jenom s přítelem nebo s kamarádem, lišilo se, kam byste si to kam
byste šla jak ste si jestli ste si vybírali třeba j- jakože je to
[lepší kino]?

JH: [( )] né, podle programu

LČ: podle programu mhm

JH: podle programu sme si vybírali co nás zajímalo.

LČ: a e měla ste třeba ee ve zvyku si do do kina nosit nějaké
občerstvení, jestli ste jedli na na [při programu nebo]

JH: [ne ne]

LČ: vůbec.

JH: ne ne

LČ: a byla možnost si třeba u kina něco koupit takhle?

JH: no tak už tam začínaly být takový ty všelijaký ty vafle a nevím
co <cukr- já si to nepamatuju.>

LČ: mhm

JH: to s- to chcete po mně moc

LČ: ale vy ste si to nekupovala ( )

JH: ne ne ne.

LČ: a třeba že byste se bavili při promítání mezi sebou [jako
diváci]

JH: [to neexistovalo], ne.

LČ: ne?

JH: akorát že vás kluk chytl za ruku no ((smích))

LČ: a že byste třeba nějak se hlasitě reagovali na na ten promítaný
film? kromě třeba smíchu nebo

JH: ne

LČ: ne? (nemyslíte) a že by lidé třeba tleskali [při filmu nebo po
něm]?

JH: [ne ne ne]

LČ: také si nevzpomenete.

JH: ne ne, to se každej ovládal nepamatuju

LČ: a potkávala ste v kině třeba svoje známé, že byste se potom
bavili o filmu ee když ste šli z kina anebo při při setkání v té v
tom předsálí?

JH: nevím to si nepamatuju.

LČ: to si nevzpomínáte (.) no a teď ee vlastně bychom se bychom se
zaměřili třeba i ee na na ty filmy, na které ste chodili jak ste si
vlastně vybírala teda film, na který ste šla?

JH: aby tam byli (.) herci který známí [herci]

LČ: [mhm]

JH: ať už byl cizí nebo náš (.) jo poutali nás dost herci (.)
očekávali sme teda no jistě očekávali sme i obsah toho filmu a ee
ale herci a to se od někoho kdo už na tom filmu byl tak vždycky vám
řekl, ne? o čem to je, co to bude, pamatuju si třeba s Gretou Garbo
((Greta Garbo)) ee Královnu Kristýnu, no [to je] historické film,
že, (.) no a eště si pamatuju s tó marikó rekovó ((Marika Rökk)) ten
film ( ) úplně to bylo na horách kdesi tam, dyť to bylo, to byla
zábava pro nás s tou marikó rekovó ((Marika Rökk)) (to) mladej
člověk má rád pohyb, když vona stepovala, jo, a a zpívala krásně, no
(to) byl požitek, no tak a co eště a pak potom eště jedna herečka,
jestli vona byla Švédka ((Zarah Leader)) nebo byla z holyvůdu
((Hollywood))? ee vite, oni napřed sem chodily americký filmy, ale
potom jak Amerika vstoupila do války, tak už nechodily (.) sem ty
filmy (..) a hodně německých a našich filmů (.) bylo rakouských a no
Rakušáci už byli taky pod [Němcema tenkrát]

LČ: [takže] pro vás byl nejdůležitější ten film, na který ste šla
[ani ne to kino]?

JH: [ten film]

LČ: do kterého ste šla?

JH: ne to ne (.) to ne.

LČ: a kde ste se dozvídala o tom, co se bude hrát?

JH: od spolužaček třeba (.) no jako tak vy myslíte? no to bylo
vyvěšený, to byly takový plagáty někdy namalovaný veliký, jo (.) to
nebylo tak jako (.) v novinách nebo jak teď to je to nebylo

LČ: a ty plakáty měla každé kino nebo to byly nějak dohromadné
[plakáty]?

JH: [ne ne každý] si dělalo svoje plagáty a a tak třeba to tam bylo
že od do bude se hrát to a to, no.

LČ: takže u každého kina to bylo ne jen [ne na ňákém centrálním
(prostě)].

JH: [u k- jo] ne já nevím jak ve městě já si pamatuju jenom ty
Husovice, ale jak to bylo ve městě, to já si [nepamatuju].

LČ: [a jak] to tam měli v té Sibiři ((Sibiř)) v tom Jasu ((Jas))
[jak to tam vypadalo]?

JH: [no to nad tým vchodem] tam takové velké plag- jak vidíte tady
tu garnýž, jo,

LČ: mhm

JH: tak takové velké plagát a ta- teď tam bylo ně- někdo to asi
maloval a název a od do no

LČ: mhm a to bylo stejné jak v té Sibiři ((Sibiř)) [tak v té v tom
Jasu ((Jas))]?

JH: [tam v tom Jasu taky], ano.

LČ: mhm

JH: a jak už to bylo ve městě, to už si nepamatuju, jestli taky byly
ty plagáty? možná že byly tam jak vy řikáte, že se to menovalo
[centra]