Citát
06.373
662:672
MH: ale když sme skončili jednu devítku, v roce padesát dva, sme se
nemohli rozloučit, tak sem zatelefonovala do kina, ((pravděpodobně
kino Astra nebo kino Vesmír)) právě v těch Židenicích tam dole, a
hrál Voskovec a Werich ((Jiří Voskovec a Jan Werich)),
LS: hm
MH: a celá třída, koupila sem pro všecky lístky, a samozřejmě i
rodičové nás následovali na odpolední představení. takže ten
Voskovec a Werich ((Jiří Voskovec a Jan Werich)) tehdy táhl, tó, to
bylo velice aktuelní.
06.373
1080:1093
LS: ne. dobře, em teď tady mám otázku, jestli ste jako dítě chodila
na nepřístupné filmy.
MH: hm v té době, kdy něco bylo nepřístupné, sem já do kina
nechodila, takže...
LS: to sme vlastně říkali. a do kina jestli ste třeba chodila někdy
bez placení?
MH: ne, to nikdy, kdepak.
LS: [teď bych se ještě]
MH: [tenkrát i v tramvaji] všichni platili.
06.373
1768:1772
MH: tak později byly ty týdeníky. předtím. a řada lidí na ně
nechodila, a em tak oni prostě je donutili, aby chodili zavčas tím,
že nevotevřeli em po týdeníku, anebo to dali dohromady, i s tím
filmem, víte? takže ten týdeník, to byly jako události, jak sme
silní, že? (.) [né, nepamatuju si.]
06.373
211:213
JV: do Krpole ((Královo Pole)) sme chodívali taky pěšky parta děcek,
no, hodně sme chodili tady do toho ee do té Unionky ((Union)), do toho
Oka ((Oko)) jo a a nebo do té Elektry ((Elektra)), já nevím já si to...
06.373
1745:1762
PS: takže tam byly i lóže, kde jako na šmajchlování, takže eee
JV: no vono ty lóže byly asi aji v tom Oku ((Oko)) v tom v té unionce
((Union)) Krpolské ((Královo Pole))
PS: mhm
JV: tam byly dvě taky myslim vzadu to by ale vona byla potom později
předělaná zmodernizovaná po válce.
PS: mhm
JV: jo ale ee původně to byly takový úzký kina a
PS: a bylo to tak, že tam opravdu chodily třeba páry [ee]
JV: [ale tak] to víte že dycky študáci se s- že někdo spolu chodil, tak
se tam cpali dozadu, že jo em.
06.373
1764:1787
PS: a vy ste měla nějaké oblíbené sedadla nějaké oblíbené místo, kam
jste chodila s kamarádkama?
JV: ale no tak já mám radši víc vzadu, páč já sem bývala dycky dost
dalekozraká, teďka už se to nedá říct, já mám operovaný jedno oko
dvakrát, jo,
PS: hm
JV: takže mám na každým oku něco jinýho, ale, ale tenkrát sem dycky
radši chodila víc dozadu, ale ne- nemůžu říct, že prostě to bylo taky e
ty lístky byly na místo, že,
PS: no
JV: no tak co ste dostal koupit tak tam ste musel jít
PS: (ano) a taky byly dražší že jo, dozadu
JV: noo do tech premiérovejch nebo do těch městskejch kin ano, ale,
PS: mhm
JV: ale jinak teda
06.373
2024:2042
PS: mhm a vy ste říkala, že eee tam někdo vaše známá ee vaše kmotra
prodávala cukrovinky
JV: no no
PS: ee takže ty cukrovinky bylo možné si vzít do sálu nebo jak to
fungovalo?
JV: ale asi jo tam se šustilo papírkama furt, to víte, to bylo to tak
to bylo aji v divadlech bohužel strašný
PS: takže to bylo běžný třeba u těch dětských (přes den)
JV: no nějaký takový ty bonbóny se tam prodávaly na cumlání a takový
blbůstky,
PS: mhm
JV: vono to bylo za pár halířů tenkrát že jako...
06.373
2118:2140
PS: a chodívala ste na filmy nepřístupné, jako?
JV: ale jo taky. no vono některý filmy byly ee nepřístupný od osmnácti
let a některý od šestnácti, ale ně- někdy sme se protlačili kamkoliv
((smích))
PS: a už toho za toho protektorátu ty byly ty byly nepřístupnost od
šestnácti ee vzpomínáte si, že byste šla na nějaký [film?]
JV: [ale jo] určitě určitě určitě.
PS: a nemáte nějakou konkrétní vzpomínku, že byste, že by to pro vás
nějaký zvláštní zážitek že ste se dostala na [nepřístupný?]
JV: [ale tak] vono to bylo nepřístupný a a dneska by by se tomu každej
smál, protože to e e byly jako ((smích)) ty názory na mravnost, to sou,
to sou čím dál volnější, že, nebo to dneska by dneska by to co vám
dávají v televizi normálně ne po desáté, ale normálně přes den, tak e
tak
PS: mhm
JV: tak by tenkrát muselo být nepřístupný. to je úplně všecko jinak už.
06.373
2142:2147
PS: a jak ste si vlastně vybírala ee filmy? jako dítě ste chodila na ty
nedělní pásma, tam asi nebylo moc co vybírat to ste chodila
JV: no tam se hrálo vodpoledne nebo večer, že, no takže prostě... když
sme šli parta děcek třeba, no tak po volejbalu no nebo při volejbalu
sme se domluvili, pak sme šli.
06.373
280:284
jak... to sem chodila na
tu Merhautovu (.) tak to už sme chodili na filmy i co byly mládeži
nepřístupné (.) tak to sme se vždycky tak snažili vymódit, abysme
byli (.) trošinku starší (.) a měli sme štěstí, dostali sme se na
všecko co sme chtěli, no (.)