Citát
2.351
46:174
LČ: a kde jste bydlela do roku devatenácet čtyřicet pět. kde jste se
narodila.
IK: v Brně.
LČ: a kde ste...
IK: já sem se narodila v Brně, v Brně sem vyrostla, a sem tady dodnes.
LČ: a na jaké [ulici]
IK: [v Židenicích,]
LČ: v Židenicích.
IK: a to byla ulice em která me- ména se střídala, takže to byla
Poděbradova, untrtenvajnbergen ((Unter den Weinbergen)), a teď je to
Viniční ulice.
LČ: ano
IK: ale já sem se přestěhovala, tam sem bydlela šedesát roků,
LČ: hm
IK: a pak sem se přestěhovala sem, to je část Židenic říká se tomu
Juliánov.
LČ: ale do roku čtyřicet pět ste pořád bydlela v [těch Židenicích.]
IK: [ano ano.]
LČ: a kde kde jste chodila do školy.
IK: do školy sem [chodila]
LČ: [na měšťanku,]
IK: na obecnou školu v Židenicích,
LČ: ano,
IK: a em od páté třídy sem studovala na dívčím reálném gymnáziu
((Státní dívčí reálné gymnázium)) v Brně na Mendlově náměstí.
LČ: a em později ještě ste...
IK: vysokou školu Filozofickou fakultu Masarykovy univerzity. ovšem s
přerušením, protože já sem maturovala v době hajdrichiády
((heydrichiáda))
LČ: ano
IK: v dvaačtyřicátým roce, školy byly zavřeny, a pak sem teprve,
LČ: po válce,
IK: mohla nastoupit na vysokou školu.
LČ: a kdy ste se vdala?
IK: <počkejte, to si musim trošku uvědomit.> (.) já sem pak
vystudovala, učila sem, stala sem se kantorkou, a já sem byla za války
zraněná při bombardování, takže sem přišla o ňáký prsa, tady sem byla
zraněná a nemusela sem po absolvování Filozofické fakulty nastoupit na
venkov, jak nás potřebovali, kantory, a nastoupila sem na Křídlovické
taky v Brně, tam sem zase jela učit, ačkoliv sem byla vyso-
středoškolská profesorka, tak sem učila na národní škole,
LČ: hm
IK: potom sem přešla na Hybešovu ((ulice Hybešova)) tam sem
ředitelovala, to už sem byla vdaná.
LČ: ale to bylo tedy až po válce ste se vdávala.
IK: ano, po válce.
LČ: v padesátých letech.
IK: padesát myslím.
LČ: hm a jaké bylo povolání vašich rodičů em [když ste byla malá.]
IK: [tatínek byl] voják,
LČ: hm
IK: československé armády, a <později> kupodivu to souvisí s tim, když
válka skončila, tak on šel do civilu, a byl vedoucím kina.
LČ: aha
IK: takže
LČ: kterého?
IK: kina Jadran v Králově Poli.
LČ: aha
IK: no a maminka byla učitelka hudby, měla soukromou na klavír
vyučovala.
LČ: aha a měla ste sourozence?
IK: ne, já sem byla sama.
LČ: a vy ste tedy dosáhla vysokoškolského [vzdělání.]
IK: [ano.]
LČ: a to vaše povolání vlastně bylo celou dobu ste vyučovala.
IK: ano. potom byla základní em já sem ředitelovala na Hybešce ((ulice
Hybešova)), na em pětitřídní národní škole, potom sem em byla na
osmiletce, pak to byla devítiletka, pak sem přešla na Koněvovu, kde sem
dělala zástupkyni ředitele, a odtud sem přešla na Slovanské náměstí na
gymnázium, takže já sem se <z Brna vůbec nedo-> a tam sem skončila. a v
devětasedumdesátém roce.
LČ: hm
IK: tak skoro třicet roků sem učila, a to už na mě čekali v muzeu
moravském ((Moravské muzeum)), kde sem dělala třináct roků lektorku.
LČ: aha, takže potom ste ještě [(vyučovala.)]
IK: [ano, třináct] roků ještě učila.
2.351
675:679
LČ: a chodila ste do kostela? nebo...
IK: já sem bez vyznání, ale kostely jako em sem vždycky ráda
navštěvovala. vlastně bez vyznání, no, pokřtěná sem byla, zpočátku sem
do kostela chodila, až později sem z církve vystoupila.
2.351
52:74
JV: [naro]zenou v roce ee [dvacet pět]
ŽH: [dvacet pět]
JV: ee vy ste vlastně, v Brně chodila na ee měšťanku
ŽH: na měšťanku.
JV: a v patnácti letech ste
ŽH: sem odešla
JV: odešla do Zlína.
ŽH: do Zlína.
JV: odešla ste do Zlína, s rodiči ste se přestě[hovali]
ŽH: [ne, sama sem]
JV: [sama ste]
ŽH: došla do firmy Baťa [pracovat].
2.351
909:915
JV: [vy ste] vlastně bydlela tenkrát
ŽH: na Údolní.
JV: na Údolní že ste říkala mhm.
ŽH: roh Úv[ozu] ((Úvoz))
2.351
1162:1196
em a já
sem potřebovala tu pracovní knížku, protože bez ní se nedalo pohybovat,
voni každou chvíli kontroly dělali. tak já sem potom přešla na roční
rodinnou školu na Jaselské, to pro nás jako pro maturi- pár maturantek
se tam, ale za rok sem neměla co. tak sem se uchytila v takovým
ateliéru, v Alfa pasáži,
LČ: hm
IK: to byl umělecký ateliér, ty vyráběli takovýdle stínítka, a
všelijaký věci, a ten majitel spolupracoval s Němci, ale byl to Čech. a
byla tam moje kamarádka, ze Židenic, a ta šila ty em ty stínítka, no a
ona mě tam dostala.
LČ: hm
IK: takže on mně nechal vystavit na pracáku ten pracovní průkaz, a to
už bylo dobře. takže do konce války sem to tam v tom ateliéru přečkala.
LČ: a když ste teda vlastně tím pádem když jste byla dva roky
zaměstnaná, do konce války od toho šty- třiaštyrycátýho,
IK: no já sem eště byla, já sem tam byla do šestaštyrycátýho roku,
pětaštyrycet se otevřely vysoké školy, já sem od malička chtěla být
kantorkou, to byl můj sen, ale tam v tom ateliéru sem se tak nějak
dostala do uměleckých kruhů, takže sem myslela, že si sama otevřu
nějaký ateliér, no ale maminka a jí dodneška děkuju za to em že mě
donutila, takže já sem rok ztratila, a teprve v tom padesátém roce
pětaštyrycet em
LČ: šestaštyrycet
IK: šestaštyry- tak sedumaštyrycet sem nastoupila
LČ: na vysokou
2.351
191:196
IK: ano, vzpomněla, protože, já sem bydlela v Židenicích, a odmalička
naše rodina, jako za první republiky byli sokolové,
LČ: ano,
IK: a já v té jednotě pracuju dodneška, vlastně jako kronikářka.
2.351
82:183
ŽH: [tatínek] byl zřízencem na Lékařské fakultě.
JV: mhm a maminka?
ŽH: maminka byla v domácnosti, [nás bylo]
JV: [v domácnosti]
ŽH: pět dětí.
JV: takže ste měla eště štyry sourozence.
ŽH: sourozence.
JV: a vy ste byla nejstarší nebo
ŽH: nejmladší.
JV: nejmladší. a jak, v jakém ste byli em rozpětí časovém od sebe?
[věkovém?]
ŽH: [nejstarší] bratr byl o dvanáct roků starší
JV: mhm
ŽH: a po dvou nebo po štyřech letech byli další sourozenci.
JV: á to byli teda, nejstarší byl bratr pak ee
ŽH: pak byl druhý bratr
JV: mhm
ŽH: pak byla sestra, další sestra a pak já.
JV: takže (.) dvě sestry a dva bratři se [dá tak]
ŽH: [oni byli] tři, tři kluci, jenomže ten třetí umřel hned po
porodu.
JV: mhm. dobře á vy ste teda vlastně ee dosáhla ee vzdělání
ŽH: jenom os- osm tříd
JV: [osm tříd]
ŽH: [a u Bati]
JV: [mhm]
ŽH: [sem] si dělala tříletou ee
ŽH: Baťovu školu práce,
JV: mhm
ŽH: která mně pak byla uznána jako střední odborné vzdělání.
JV: to ste dělala po večerech.
ŽH: po večerech, my sme osm roků
JV: mhm
ŽH: e-e osm hodin pracovali a tři hodiny večer sme měli vyučování.
JV: á, vlastně potom ste pracovala ee dále u toho Bati ještě, nebo
em
ŽH: v roce padesát dva sem se vdala a,
JV: mhm
ŽH: protože tam nebyly byty, tak sem se přestěhovala zase sem do
Brna [s manželem].
JV: [do Brna] mhm a teda em když si projdeme ee to vaše zaměstnání,
tak jaká jaká povolání ste vystřídala, nebo co [všechno ste]
ŽH: [vyučila] sem se tam textilní em přadlenou a em zvyšovala sem si
tam kvalifikaci a končila sem jako mzdová účetní, každý dva roky sem
měla postup, tam to bylo ohromný, protože oni si všímali, jak kdo je
zdatnej a přičinlivej a vopravdu, já sem, mně bylo šestnáct roků a
já sem měla takovou mzdu, jako můj tatínek, státní zaměstnanec, tady
v Brně.
JV: á em vlastně pak ste se vrátila do Brna [v roce]
ŽH: [do Brna]
JV: padesát dva, ste říkala
ŽH: ano
JV: á pracovala ste em ee v podobném em sektoru nebo ee
ŽH: začala sem taky, ano zase sem šla do textilu
JV: mhm
ŽH: a potom sem asi em jo s- zase sem pó několika, asi po dvou
letech sem šla na výzkumný ústav textilní na Václavskou a pak sem
přišla k poštám jako administrativní pracovnice a tam sem pracovala
až do důchodu.
2.351
2480:2497
ŽH: a můj ee mládenec byl z Čech, tak ten si pro mě pěšky a a vlakem
a jak to šlo pro mě přišel, poněvač já sem už se nehodlala vrátit do
toho, já sem chtěla zůstat v Brně.
JV: a taky ste zůstala, vlastně ste říkala
ŽH: ne ne ne, já sem
JV: ne ne to už bylo padesát dva
ŽH: až až do roku padesát dva sem byla ve Zlíně. tím, že on pro mě
přišel, no tak sem se vrátila, protože on tam ee studoval,
JV: hm
ŽH: taky u Bati pracoval a studoval, dělal si tam i vyšší
průmyslovku, takže sem se tam zase vrátila kvůli němu a zůstali sme
tam až do toho dvaapadesátýho roku.
2.351
235:246
ŽH: ve Zlíně já sem ee [byla]
XX: [( )]
ŽH: v Otrokovicích [přesnějc řečeno]
JV: [mhm mhm]
ŽH: to je dvanáct kilometrů od Zlína a je to taky ee Baťův ee to byl
em Baťovy továrny. tady v Brně až sem se vrátila, až sem měla v roce
padesát dva ee syna, takže sem potom moc kina nenavštěvovala, snad
až po těch ee roku (.) co já vim, šedesátym
2.351
2499:2508
JV: takže vlastně v tom ee v tom Brně ste pobyla jak dlouho zhruba?
po tý válce nebo...
ŽH: tak možná tři měsíce.
JV: tři měsíce. em (.) to ste bydleli někde, jo, že ste říkala, že
ste [(přišla)]
ŽH: [ne to už] sem bydlela od dvaaštyrycátýho roku sem bydlela ee u
rodičů v těch Šitbořicích