Citát

jedenáctého dvanáctý devatenáct set třicet.
LG: mhm a kde ste bydlela do roku devatenáct set čtyřicet pět.
AB: (.) do roku devatenáct set čtyřicet pět, tak do roku ee čtyřicet
dva,
LG: mhm
AB: sme bydlely na cejlu, s maminkou,
LG: [mhm]
AB: [protože] předtím sme bydlely na masné, a jelikož to byl fašista
ten (z lokálu) co mu to patřilo, tak nás vystěhoval,
LG: mhm
AB: no a odsud šla maminka e do terezína,
LG: mhm
AB: a já sem byla ukrývaná. (..) do konce války.
LG: jo. (.) a jaké ste navštěvovala školy, jakoby dokud to šlo,
AB: no dokud to šlo, tak sem chodila tenkrát to byla měšťanka, [za]
LG: [mhm]
AB: za mně, že?
LG: mhm
AB: no tak do druhé měšťanky, no a potom už
LG: jo.
AB: s- jak sem byla ukrývaná, tak už sem nechodila, až po válce sem
si doplnila vzdělání, no, a mám maturitu sem zdravotní [sestra]
LG: [mhm]
AB: diplomovaná zdravotní sestra.
LG: (.) a ta druhá měšťanka ta byla v které části brna,
AB: e co prosím?
LG: ta druhá měšťanka jak ste o ní mluvila v které části brna byla,
jestli si [nevzpomenete]
AB: [to sem] chodila na starou, ale potom ee ee to tam vybombard-
vlastně ne, to bylo navopak, na cejl,
LG: [mhm]
AB: [a vocuď] nás dali na starou.
LG: mhm (...) [tak]
AB: [ta] škola tam stále teď je, [tedy]
LG: [mhm] a vy ste teda bydlela před tou válkou jenom s maminkou?
AB: (.) ne. před válkou sem až do roku třicet devět žila i s
[tatínkem]
LG: [mhm] (..) a jaké bylo povolání vašich rodičů,
AB: moje maminka byla v domácnosti no a můj otec byl úředník a (.)
měl dvě povolání, byl sportovní redaktor.
LG: mhm to je zajímavé ((pousmání))
AB: a nebyl žid, tedy.
LG: mhm (.) a měla ste nějaké sourozence?
AB: ne, ne.
LG: (.) a (.) hm váš vy ste teda potom byla zdravotní sestra,
AB: ano.

JV: a vrátili ste se v jakém roce?

MM: vrátili sme se v roce šedesát osm.

JV: a ještě jedna věc, vdávala ste se v jakém roce?

MM: já sem se vdávala v roce čtyrycet osm, no a potom sem se
rozvedla a znovu sem se vdala až v roce sedmdesát.

MM: já sem se narodila v Brně,

JV: hm

MM: a, tak úplně jako dítě sme žili na Tučkové a potom sme se
přestěhovali do Žabovřesk, kde sme bydleli několik, dost roků a
právě ty Žabovřesky že byly blízko k tomu kinu, tak právě proto sme
to tak často navštěvovali. potom sme se odstěhovali do Masarykovy
čtvrti, takže pořád to bylo jako ten spád tam dolu.

JV: a na té Tučkové ste bydleli do jakého roku?

MM: to sem byla malá, to sem tak myslím do těch pěti let. hm a pak
ste tam bydlela vlastně v té další lokalitě v jakém časovém rozmezí?

MM: ee tam sme bydleli tak do mé druhé třídy, tam sme nebydleli
dlouho.

JV: do vašich devíti let?

MM: ano

JV: takže asi do roku třicet čtyři.

MM: ano, ano.

JV: a pak ste šli do té Masarykovy čtvrti.

MM: ano pak sme bydleli v té Masarykově čtvrti.

JV: a tam ste bydleli až do, protože my to máme,

MM: no tam sem bydlela prostě až do, až do svých osmadvaceti let,
kdy sme se, sem se provdala a vodstěhovala sem se z Brna.

JV: my to máme ohraničené rokem čtyřicet pět, takže do roku čtyřicet
pět ste tam pořád bydlela.

MM: ano, ano pořád, ano.

JV: a povolání vašich rodičů bylo jaké?

MM: tatínek byl inženýr a dělal na městě na regulačním oddělení a
maminka pochopitelně byla, jako v domácnosti.

JV: hm, žena v domácnosti. měla ste další sourozence?

MM: měla sem bratra, ale ten umřel jako miminko, ve čtyřech
měsících.

JV: jinak ste teda byla,

MM: jinak sem byla sama.

JV: hm a dosáhla ste jakého teda vzdělání?

MM: já sem dělala gymnázium a potom sem dělala na učitelském ústavě
a skončila sem teda jako učitelka, nějaký sme dělali potom ty
aprobace nebo co to bylo k tomu potřeba, ale vysokou školu ne.

JV: a ten učitelský ústav, to je vlastně jako by byla dneska nějaká
nástavba k tomu gymnáziu, že ste si rozšířila jakoby ty určité
znalosti v té oblasti,

MM: ano, ano

JV: ale není to jakoby klasická vysoká škola.

MM: ne.

JV: a pak ste učila?

MM: ano. pak sem učila,

JV: hm

MM: a nakonec, protože sme byli mimo Brno a potom když sme se do
toho Brna vrátili, tak sem si udělala částečně speciální pedagogiku,
a byla sem potom mnoho let na mateřské škole pro vadně mluvící, kde
sme měli děti s vadama řeči a byly tam aj afázie a prostě děti
všelijak, nedoslýchavý, se ztrátou sluchu a tak dál.

JV: a do zaměstnání jste poprvé nastoupila v roce...

MM: v roce, počkejte, ee začala sem učit mimo Brno a to bylo hned
v září čtyrycet pět.

JV: takže vlastně těsně po válce.

MM: těsně po válce, ano. eště se pamatuju, že to nebylo v Brně, tak
sme jezdili vlakem a dobytčákama.

JV: hm a pak ste se vrátila zpátky do Brna.

MM: pak sem se vrátila zpátky do Brna.

JV: a to bylo kdy? za jak dlouho? jak ste dlouho působila [mimo
Brno]

MM: [nebyla sem dlouho] byla sem byla sem mimo Brno asi rok jenom.

JV: a pak v tom ústavě ste působila až do důchodu?

MM: ano, až do důchodu.

JV: nezměnila ste už teda pracoviště.

MM: ne ne ne. pak sem ještě několik roků chodila jako na zástupy,
ale to sem chodila všechno jako na speciální školy.

MM: no, do kostela sem chodila.

JV: v neděli.

MM: v neděli.

Rok narození: 1922, bez sourozenců

Bydliště do roku 1945: ulice Poděbradova – dnes Viniční (Židenice)

Povolání rodičů: Otec byl vojákem, po válce, promítač v kinu Jadran.
Matka soukromně vyučovala hru na klavír.

Povolání narátora: V letech 1943 – 1946 pracovala v uměleckém ateliéru
v Alfa pasáži. Poté vystudovala FF MU a celý život pracovala jako
učitelka. Nejdříve nastoupila na Křídlovickou, kde učila na národní
škole. Poté byla ředitelkou školy na Hybešové, ve škole na Koněvové
byla zástupkyní ředitele a nakonec na Gymnáziu Slovanské náměstí.
Dohromady učila 30 let, poté 13 let dělala v Moravském muzeu lektorku.

Rok narození: 1925: Narátorka měla jednoho bratra, který ale zemřel
v útlém dětském věku.

Povolání rodičů: Otec inženýr a vedoucí regulačního oddělení. Matka
v domácnosti.

Bydliště do roku 1945: Do 1930 ulice Tučkova (Veveří), poté do 1934
asi na Tůmové (Žabovřesky), poté Masarykova čtvrť.

Povolání: Narátorka vystudovala učitelský ústav, od roku 1945
pracovala jako učitelka mimo Brno, o rok později dokončila speciální
pedagogiku (ne na VŠ) a nastoupila v brněnské mateřské škole pro
děti s vadami sluchu a řeči, kde pracovala až do důchodu.

Rok narození: 1930, bez sourozenců
Bydliště do roku 1945: Masná (Zábrdovice), potom se přestěhovala na
Cejl
Rodiče: Matka Židovka, otec Čech
Povolání rodičů: Otec úředník a sportovní redaktor, matka v
domácnosti
Povolání narátora: Vystudovaná zdravotní sestra.

Rozhovor s Alžbětou Bláhovou

Rozhovor s Irenou Klepárníkovou

Rozhovor s Miloslavou Menšíkovou