Citát

JJ: (já povidám), když sem se vdávala, měla sem ee dobře sem se bych
řekla vdala, no taky byl chudák, taky neměl (kdoví) ee jaksi ee
život taky neměl zrovna tak lehké, zas mě von moc měl, zas sem
vlastně byla akorát dva roky vdaná (.)

JV: hm

JJ: jo (.) a to sem (víc) prožila s ním nemoci jak tohle (...) takže
sem měla zas takový (.) trampoty (..) no (.) že to mate ten život už
potom byl těžkej

JJ: (to ješče) víc jako (..) (to sem) končila školu akorát v tom

JV: mhm

JJ: devětatřicátým roce že a (.) pokuď ee tak (.) to vite, než (
) já sem, my sme bydleli tam vlastně tenkrát to bylo vic takový (.)
vopuštěný

JV: hm

JJ: jo (.) my sme bydleli (.) až tak jako bych řekla až (byste vzal)
za Veslařskou až tak

JJ: [no no tak] ee to bylo ( ) ( se táhlo) (.) von se narodil ve
štyryaštyrycátým kluk

my sme potom, jak byl ten
velký nálet v tom čtyřiačtyřicátém roce, toho dvacátého, nebo
jednadvacátého listopadu, tak my sme byli vybombardovaní. to bylo
hrůza, nám padla bomba. to byl skoro největší nálet na Brno, to
bylo, my sme, to si pamatuju,

LN: potom sme se přestěhovali, bratr chodil v té Veverské Bítýšce do
páté třídy a protože on, já jsem byla jako tělesně zdatnější mnohem
než ten bratr, protože prodělal spálu, takže ee pak začal chodit do
gymnázia tady v Brně v Žabovřeskách, no aby nemusel bratr dojíždět
každý den vzhledem k tomu, že teda nebyl tak tělesně zdatný, tak
jsme se přestěhovali sem, do Brna, napřed do Žabovřesk.

KH: hm

LN: a tady sme v těch Žabovřeskách bydleli asi ee na mosolkách
((Mozolky)) asi dva roky, protože jsme bydleli jako v podnájmu v
rodinném domku a ti byli, majitelé byli Němci a ee prostě, protože
se schylovalo už k tomu devětatřicátému roku, tak sme se tam nějak
necítili, protože sme měli strach z nich

KH: hm

LN: oni prostě byli kovaní, a takže a náš otec byl vlastenec a tak (
) strach a tak sme se přestěhovali do Brna na s- bývalá Sirotčí
ulice.

KH: hm

LN: teď je, teď se jmenuje Grohova

KH: hm

LN: ulice. a tam sme bydleli až (.) prostě asi do roku devatenácet
osmdesát devět nebo devadesát

KH: hm

LN: tam už jsem se, odtud jsem se provdala vlastně a tam jsme
bydleli teda na té Grohové.

KH: a jaké ste teda navštěvovala školy?

LN: já jsem chodila pět let do obecné třídy, částečně v těch
Žabovřeskách, na Horové a pak na e Kounicové tady v Brně, do páté
třídy.

KH: hm

LN: no a pak sem se, dělala jsem zkoušky do gymnázia, tehdy to bylo
osmileté gymnázium, městské, dívčí, reformní, reálné gymnázium v
Brně. bývalá Antonínská ulice, teď je to Jaselská

KH: hm

LN: a tam jsem maturovala, po těch osmi létech, až do roku čtyřicet
sedm, čili skoro celou válku a...

KH: a pak ste šla do zaměstnání?

LN: a pak sem, protože, pak sem musela jít do zaměstnání, protože
otec pak byl dán předčasně do penze, před začátkem druhé světové
války.

JJ: tak (.) to ještě sem tam do toho (tohle tam), pro mě to bylo (.)
my sme bydleli (.) do toho devětatřicátýho roku (.) tam na tom bych
řekla to už je víc k Pisárkám

JV: mhm

JJ: jo, to je tak v polovině bych řekla té Veslařské (.) no a tam to
byla taková spíš samota

JV: hm

JJ: tam nebylo těch domů tolik, tam byly (.) ze začátku máte byly
samá vila

JV: [hm]

JJ: [jo] (.) takže tam (.) to bylo všechno, (dyť to) spojení nebylo
takový

JV: hm

JJ: jo, my sme museli až do (.) e až do žabin ((Žabovřesky))

JV: hm

JJ: na konečnou (.) jo, anebo do Pisárek na konečnou

JJ: tam mě to bylo no a až pak teda jako kamen úrazu byl

JV: hm

JJ: že sem byla taky totálně nasazená, že (.) no (.) na jedné straně
ee že sem byla v jiným stavu

JV: hm

JJ: já sem nemohla dojiždět do toho Kuřima

JV: jo

JJ: (tak sem) že sem se toho (.) jaksi bych řekla (.) během pulroku
(.) vysunula z té (.) jo

JV: hm

JJ: že sem nemusela do toho Kuřima jezdit

JV: [a to už ste vlastně] chodila e (na tu)

JJ: do měšťanky

JV: měšťanku (.) a ta byla v Pisárkách (.) nebo...?

JJ: ta byla naprotí (.) pivovaru

JV: naproti pivovaru ste říkala, na Starém Brně

JJ: no no no (.) tam sem chodila do první a do druhé [měšťanky]

JV: [takže vy ste] to vlastně měli kousek?

JJ: no (..) no my sme obyčejně z té školy sme chodívali stejně tama
(.) dom (.) (poněvač) my sme vyšli ze školy, vobešli sme tu německou

JV: mhm

JJ: a teď (vedla) byla Výstavní a zrovna pokračovalo se dál, tenkrát
to tam nebylo za- (.) hrazděný, jo

JV: mhm

JJ: pač tam byla normálně silnic

JV: jo

JJ: až dál ješče (.) až jak sou ty schody tam nahoru

JV: mhm

JJ: tak tama sme tam už ty schody bývaly za nás, jo

JV: jo

JJ: to sme vždycky tama vylezli nahoru a šli potom po hlinkách

JV: [a vy ste] do měšťanky té vy ste ji vychodila v roce třicet
devět

JJ: já sem vycházela v devětatřicátým roce

JV: hm

JJ: to už tady byli [Němci]

JV: [pak ste] se do roku jednačtyřicet ee vyučila ještě, chodila ste
do učení

JJ: no sem chodila do učení jako

JV: mhm

JJ: hm, a to sem chodila na veslař- ee na (.) ee Smetanovu, tady na
Veveří

JV: hm

JJ: takže to zas (.) do učení a z učení [dom a...]

JV: [a (.) od té] doby, od těch nějakých sedumnácti let ste si už
třeba vydělávala teda sama pak (.) ste pracovala (.) (nebo)
[osumnácti]?

JJ: [(ješče) tenkrát] když sem se pokuď sem se učila, tak ne

JV: no a potom právě...

JJ: až potom sem byla u toho zaměstnaná, když sem (.) musela nechat
toho učení

JV: hm

JJ: tak sem byla zaměstnaná u toho Hrdličky

JV: mhm

JJ: to bylo hračkářství

JV: mhm

JJ: [no a tam (už sme se)]...

JV: [to bylo] kde to hračkářství?

JJ: e v žabinách ((Žabovřesky))

JV: [a] rodiče teda nebyli věřící, (jako že by)...?

JJ: no byli taky, no ale tak nějak (snad) že by (.) se

JV: hm

JJ: se chodilo do kostela (..) se nechodilo (..) no (..) (my sme)
byli jako katolíci

JV: mhm

JJ: rodiče byli to (.) jenomže tenkrát už ty rodiče ee naši třeba
neměli nějak moc toho času

JV: hm

JJ: jít do (.) se zebrat a jít do toho kostela (.) sem tam, v nedělu
sme třeba do toho kláštera šli, ale že by se chodilo pravidelně

JV: hm

JJ: jo (.) tak to u nás nebylo jako