Citát

LG: (..) a em podle čeho ste si vybírala (.) teda ten film na který
ste šla do kina?

RM: (..) taky že se slyšelo (.) pozdějš teda už jo

LG: mhm

RM: že to je ohromnej film, že to je dobrý tak na to se šlo

LG: a když ste byla dítě?

RM: to nevím (...) když to byla pohádka, tak to muselo být dobrý

LG: mhm

RM: že (.) a když to byla nějaká veselohra (.) to se zase vědělo (.)
že to je bezvadný a tak se na to šlo

LG: a jak se o tom vědělo (.) jak ste se dozvídala o těch filmech?

RM: od těch lidí co (.) co to tam na tom byli

LG: [mhm]

RM: [nebo] od děcek děcka si řekly všechno

LG: a jinak ste ty informace o filmech nezískávala jinak? jenom přes
ty kamarády?

RM: no no

LG: a potom později po válce?

RM: no po válce taky, že (.) to to to to šlo protože nebyla televize

LG: [mhm]

RM: [tak] to šlo jak lavina (.) k e (.) to je ohromnej film na to se
běž podívat (.) na to (.) na to pudem jo (.) chodilo se aj dvakrát
do kina (.) na stejnej film kterej se líbil

LG: já sem myslela třeba jestli (.) jestli ty informace byly v
novinách a tak?

RM: ne ne

LG: [ne e? mhm]

RM: [ne to ne] ne

LG: (...) a hm (.) jak jste získával o těch filmech informace

FR: no podívejte se, ne- e dřív bylo, e byly prostě, u každýho kina
byly prostě obrá-zy film- obrázky filmový

LG: mhm

FR: z toho filmu co tam jako je, to to bylo. dneska když dete do
kina, tak nevíte pomalu (na co) dete.

LG: a třeba v novinách a v časopisech

FR: to bylo prostě (.) byly prostě seznam (.) kin

LG: mhm

FR: jo? a tam byly ten a ten (.) ty filmy.

LG: jo. (.) a hm (.) teda ale nejčastěji jste chodil k těm k těm
kinům číst si to

FR: ty ty co byly

LG: jo,

FR: to bylo na na bejvalým cej- teda dneska je to zas Cejl ((kino
Radio)) a na tu Marxovou ((Lido bio)), jo?

LS: teď je tady další otázka ee kde ste získával informace o filmech,

OH: jo, to mně se zdá bylo na plakátech. no, (.) a nebo nebo přímo tam vedl- ee to měli vylepený ee na tom kině, co se jako hraje.

LS: hm

OH: takže člověk jel okolo, tak se vši- všiml toho a (..) tak sme se třeba ee z ústního podání někdo nám řekl jo tam hrají to a to a tak sme se rozhodli, že tam třeba na to pudem.

LS: mhm a třeba noviny a časopisy? z toho ste nezískával informace o těch filmech,

OH: no, (...) to ee no to ani tak ně- nějak nemůžu (..) no možná že sme se <někdy podívali do novin> ale vono von člověk to taky (...)

LS: a nebo to mohly být třeba písně, ve spoustě těch filmů byly písničky, které se hrály i v rozhlase, tak jestli třeba

OH: no to taky to v rozhlase se to ee třeba vo tom mluvili, a hráli a uvedli ňákou tu píseň tak že nás to zaujalo, tak sme řekli jo na to se pojděme podívat.