Citát
02.359 866:877JB: to voni měli svoje filmy a to bylo právě to kino na náměstí sv-
Svobody, já nevim jak se to menovalo, to tam hráli aj e taky
nepřetržitě, jo a aj byla tam tam e obrazovka jako kino a lidi stáli
a dívali se jo, e co jako tam promítají jo, já nevim jak se to
menovalo to kino ((kino Central))
LG: jak ste mluvil o tom oknu, já to kino znám, já vim, no.
JB: to je jedno, no tak to jako bylo pro Němce kino pro pro ty, co
byli členové nacistické strany a ty tam chodili na ty svoje
stranický filmy, ale to se nehrálo normálně v kinech to voni tam si
promítali pro sebe, no.
02.359 1506:1532LG: vy ste říkal, že na Svoboďáku bylo takové to kino pro Němce
((Central)) v době toho protektorátu..
JB: no jo bylo
LG: a byla ještě ňáká další kina jakoby spíš německá?
JB: ne no německá přímo to nebylo ale...
LG: ale kde chodili jako spíš Němci sem myslela jakože,
JB: no Němci chodili do ki- na německý filmy normálně,
LG: mhm
JB: do každýho kina, ale toto jak řikám, tak bylo pro straníky
takový
LG: jo aha
JB: tam na ty na tym,(.) jak jak Svoboďák?
LG: nám- [náměstí Svobody].
JB: [náměstí Svobody], tak tam to bylo to kino to potom po válce
bylo, že se tam hrály stále tak jako před nádražím bylo to kino
((Čas))
02.359 2273:2292SM: [vrá- je- ještě ještě se] vrátíme k těm kinům teda po tom roce
třicet devět, jestli ste vnímala že by třeba některá kina byla
vyloženě jakoby česká, a některá jakoby německá?
LZ: no tak to víte že to bylo. no tak já myslím že v těch Husovicích
((kina Jas a Sibiř)) to tam tak nebylo poznat, ale em rozhodně teda
v tom městě to bylo jako. tam chodili ti vojáci už němečtí, a tam
proto myslím už potom sme tam tak moc nechodili, že to bylo takový
em už dosť jako německý, no, tak ty ty ti ten Kapitol myslím zvlášť,
anebo že už dosť to bylo takový vobsazovaný těma Němcama a takovéma
těma, takový venko- no venkovský ty, ty ani ne, ale tam to město
určitě to mělo takovej ňákej svůj, no hodně Brno bylo dycky jako víc
tak dost německý, takže co tady ještě byli, tak ti se tam
roztahovali dosť. no tak vždycky říkali sme, no. že Janáčkovo
divadlo taky si zabrali Němci pro sebe, to, no starý jak bylo ja-
dneska je to Mahenovo divadlo, jo? tak to bylo pro Němce, to vždycky
říkám, já sem tam byla myslím dvakrát s tou Máňou, ta Otyla, Otyla
se menovala. tak ta maminka vod té Máni, tak nám dala lístky, tak
sem tam byla taky jednou na tým Labutím jezeru, to vím, a potom eště
jednou na ňákým, ňáký, no mně to,