Citát
09.376
511:530
LG: a než ste se teda vdala, s kým ste chodila nejčastěji do kina?
než ste poznala [svého manžela]
LV: [ee tak jako] ee manžela s sama nebo s maminkou.
LG: mhm
LV: no sama nebo s maminkou.
LG: a když ste byly třeba ještě hm ty děti
LV: ne
LG: po té obecné škole [(já nevím)]
LV: [no]
LG: když vám bylo patnáct, šestnáct
LV: no
09.376
615:642
LG: (.) hm byla ste někdy jako dítě na ňákém nepřístupném filmu?
LV: (..) ale já myslím že jo? že sem byla v tom excelzióru
((Excelsior)) když sem tam šla s paní Svobodovou a to (když) mě
vzaly mezi sebou,
LG: ((smích))
LV: no asi byly jako ee no to zřejmě byly ňáký takový ty filmy
mládeži nepřístupno, no a já sem byla v prostředku <a babky šly dvě
nebo tři sousedky> a šly kolem mě
LG: a to byly vrstevnice v- vaší mamin- maminky?
LV: no to ee možná byly vo něco jako starší,
LG: [jo, mhm]
LV: [ale] ee byli to lidi teda z domu teda, vám jako říkám, ta pa-
tu paní Svobodovou, no toto (ty) byly milovnice, <ty ee každej film
a všude>
LG: ((smích))
LV: a te- ona měla dceru, ta byla starší než já, potom měla taky ee
kloučka tak jak já a voni vám toho malýho kluka, von byl rok a voni
ho brali teda jako do kina, protože to chtěla ee vidět vobě dvě, no
tak. no
08.375
47:76
LG: mhm. a vzpomínáte si na svoji první návštěvu kina?
LV: vzpomínám. (..) vzpomínám si, že mně bylo tak ňák devět deset
let <a byla sem> s maminkou v kině (.) bylo to mám dojem že se to
menovalo kino Republika, bylo to na České ulici
LG: [mhm]
LV: [tam] jak později bylo (aso), to bylo e v těch letech ňák
třiatřicet udělaný a dokonce si vzpomínám, i na ten film, kterej mě
teda tak dojal, a bylo to nějak eh (.) eh hm počkejte, ji- ne,
Jindra e, křestní jméno, hraběnka Ostrovinová, to vim úplně přesně
(.)
LG: jo Jindra, hraběnka Ostrovínová, mhm
LV: to si teda velmi dobře pamatuju, no a já sem, a dokonce si
pamatuju i tu první scénu, když tam jel ten <poštovní panáček> a
troubil, to je zajímavý, že pak jsem viděla strašně moc ee věcí
v kině ale, toto teda mně utkvělo v paměti, a dokonce, dneska už
teda jména zapomínám, ale vím, že tam hrál a že se menoval ten herec
Karel Lamač.
LG: mhm
LV: tak to teda v- je moje teda vzpomínka, na to první kino, ale to
kino potom bylo teda zrušený, no a málokdo o tom teda ví, že tam to
kino bylo. byla to taková nudle úzká, já vím (.) no, takže to je můj
první zážitek. no a další zážitek,
08.375
386:397
málo Kapitol tam
dávali až koncem války a tam dávali mariku rek ((Marika Rökk))
LG: mhm
LV: to to (.) ano, mariku rek ((Marika Rökk)) a to to už byl takový
nóblový tak, jo? to by bylo nóblový ale, šel novej film a musel se
vidět.
LG: mhm
LV: to se musel teda jako vidět.
08.375
743:753
LG: (..) hm jak ste si vybírala ten film, na který ste šla do kina
LV: (.) nijak, se hrál tam film m- měl název ee takovej vo lásce
nebo něco, no tak, se tam teda normálně, ale kd- mož- hrála tam ňáká
třeba e e ta herečka, jo, hraje jo tadle, Hana Vítová, nebo e e to
až potom šla Adina Mandlová a jako
LG: mhm
LV: jo? a ji- e (a ti tydle) tak de se na ni, že ee ne na ten film,
ale na tu ha- herečku teda, že?
08.375
1027:1038
no, ty americký filmy a potom to už teda sem byla jako
dospělá, už sme vo tom mluvili, jako, a pak už (sem) jako hodnotila
po té ee hm řeknu ( a to) ee výkony herců, jo, jaký byly výkony
[jak to teda]
LG: [mhm]
LV: hrála, ale do toho ee jako <puberťáckej let>
LG: mhm
LV: <no tak to byl zjev voblečení> teda tady toto, že, no.
07.374
86:95
protože v tom excelzióru
((Excelsior)), tam se hodně dávaly německý a rakouský filmy teda. a
tam sem teda jako často chodívala, protože to bylo kousek, a druhá
věc je, že to bylo laciné, protože vím, že, do první a druhé řady se
nechodilo, to bylo strašně blízko,
LG: [mhm]
LV: [ale] ee mám dojem že, to stálo dvě koruny a za tři koruny byla
taková ta šestá sedmá řada, tak to sou moje teda jako vzpomínky, (.)
07.374
106:107
no a byla to teda, když sem když to vezmu za první republiky ee
jako, laciná zábava, (.) vcelku i poučení teda, jo,
07.374
167:171
sem
chodila teda s mužem, kterej byl vysokoškolák právník, no a když
byla zavřená vysoká škola a potřebovala si nějak oni mě zaměstnání
tak ee se dostal jako uvaděč do kina Stadion (.) takže hm sem tam
chodila teda na každej film a co tam teda bylo, jo?
07.374
329:347
LV: ee ee tak mně bylo t- třiačtyřicátým ve dva- dvacet let,
v jednadvaceti jsem se s tím mužem sem chodila rok a půl, teď on byl
zaměstnanej v tom kině
LG: mhm
LV: (že) tak to bylo teda pravidelně že dvakrát tejdně jsem v kině
tam byla
LG: jo
LV: protože oni tam dvakrát nebo jednou když byl teda jako zájem,
tak tam byl tejden, takže teda to sem teda, to byla taky jediná
prostě zábava, protože divadla nehrály teda
LG: [mhm jo]
LV: [(takže )] tancovačky jako nebyly, jo? tak to bylo teda,
jediný, ee těch českých filmů tam teda jako moc nebylo,