Citát
03.395
1338:1350
LR: tak můžeme se teda ještě vrátit ee vy ste říkala, že tam byla ta
reklama, pak ta groteska,
HH: [groteska]
LR: [tak jestli vás] to zajímalo, tyhle části?
HH: [ale jo]
LR: [kromě toho] filmu.
HH: protože hlavně ty grotesky, že, tech reklam nebylo tolik jako
dneska,
03.395
1367:1374
a tady, tady teda, dycky nějaká ta groteska, miki mauz ((Mickey
Mouse)) to já nevim, co to tam <bylo,> to sme se chvilku zasmáli a pak
přišel film, půldruhé hodiny asi, no a šlo se domů zase.
LR: mhm. a byla ste někdy přítomná promítání filmů v domácnosti? takle
do toho roku devatenácet čtyřicet pět.
HH: em ne [ne].
03.395
1390:1393
[mhm], já si ani nepamatuju, co, co jako to bylo. no tak (.) e e
napřed bývaly samozřejmě německý filmy s titulkama, [že]
LR: [mhm]
03.395
1398:1403
LR: ne, myslim ee právě po tom roce devatenácet třicet devět, právě
třeba jesi vám vadily ty titulky, nebo ty týdenníky?
HH: ne ne to mně nevadilo. viděli sme tam teda všelijaký ty nálety,
střílení a tak ale, mně to nevadilo. a titulky taky, někdy to šlo moc
rychle, člověk to nemohl ani [přečíst]
03.395
1418:1423
LR: hm. dobře a v tom období protektorátu, chodila ste do kina více
nebo méně, než dříve?
HH: v období protektorátu (.) em to možná bylo tak nastejno, já nevím,
to už to... (..) to bych zase tak, m- má ubohá paměť tak daleko nesahá.
((smích))
03.395
1432:1456
HH: no, no tak byly tam ty budovatelské filmy, že, všelijaký,
LR: mhm
HH: tak na to sem taky chodila no. si všechno eště pamatuju, jak to
tehdy bylo, že. mm (.) totální nasazení a já nevím co, a lidi
pozavírali a nesmělo se vo ničem mluvit, že šel hnedka [do vězení],
LR: [mhm]
HH: a to tak to, a nějaký ty procesy takový zinscenovaný, že ví- nebo
třeba po ee po smrti hajdricha ((Reinhard Hendrich)), že co lidí bylo
zastřeleno a toto všechno sme my viděli i v kinech to bylo no.
LR: mhm a bylo víc těch německých filmů, tak to vám nějak vadilo,
nevadilo...
HH: no pokuď byly pěkný, no, někdy ty filmy ee z válečného prostředí
byly docela fajn,
LR: [mhm]
HH: [třeba], když se jednalo o letcích, že, co všechno letci dělali,
jak útočí, jak prostě se zúčastňují těch bojů, tak mě to baví, i dneska
se dívám na to tam, jak jak prostě ty stíhačky tam [lítají a]
03.395
1467:1479
[mhm]. a pamatujete si, jak se diváci v kině v době protektorátu
chovali? jesi tam byl nějaký rozdíl, když přišel ten protektorát?
HH: hm nebyl, nebyl, lidi nic, že by vykřikovali něco nebo, tak se
chovali, to to ne,
LR: mhm
HH: možná že si to řekli pak venku ale v tom kině,
LR: mhm
HH: byl, bylo ticho, no.
03.395
1245:1249
[a takový] zábavy. jinak nic moc, nic moc teda.
LR: a dávala ste těmto zábavám přednost před kinem?
HH: ne myslim, ne, [ne.]
03.395
337:365
LČ: a řekla byste em měla, že se ňák škola vyjadřovala k jako ke kinům,
třeba při vyučování, že by někdo komentoval kino.
IK: jo, jo, to naši profesoři češtiny, na gymnáziu, mluvili s náma o
filmech, že jo.
LČ: a jakým způsobem vlastně to tak probíhalo při...
IK: no, jednak to bylo součástí osnovy, že, ( ) se o filmu mluvilo,
jako takovém, literatura byla, že, takže to bylo součást filmu, jako
divadlo tak i film, že jo. to patřilo ke kulturnímu...
LČ: a chodila ste se školou do kina třeba na ňáká představení?
IK: já si nemůžu vzpomnět název kina na Starým Brně ((pravděpodobně
Kino Grand)), ale tam sme chodili do kina.
LČ: hm a jak často toto třeba bylo, to bylo ňáký ( ) nebo...
IK: no takhle zvlášť ne, to se tenkrát ještě nepěstovalo, aby se
chodilo takhle to,
LČ: a jaký typy filmů se tam třeba promítaly, pro tyhlety školní
představení.
IK: no, jednak em byly zábavný, to bylo období grotesek, že jo, š-
šaplin ((Charlie Chaplin)), že jo, takže em to bylo zábavný
představení, a jinak si vzpomínám tak, byly dobrodružný filmy, ňáký ty
westerny myslím, páč sme četli rodokaps, reví ((revue)), že jo,
03.395
428:476
no ale za protektorátu tady byly hodně německý filmy, tak
hajn rýman ((Heinz Rühmann)), em nebo sarach leandrová ((Zarah
Leander)), nebo frelich ((Gustav Fröhlich)), no a čeští herci hráli
taky v německým filmu, že, takže já myslím, že nabídka byla ohromná,
LČ: a chodila ste třeba, byste dokázala byste říct úplně nějak
přesněji, jestli třeba dvakrát týdně nebo i...
IK: no třeba i každý den, sme chodili.
LČ: i každý den.
IK: no protože vlastně, já nevim, divadlo tak moc nebylo, ale kinem sme
velmi žili, opravdu.
LČ: a em vzpomněla byste si teda na která kina konkrétně ste třeba měla
oblíbená z těch městských kin?
IK: no do Kapitolu ((Kapitol)) se chodilo, do Alfy ((Alfa)), do Dopzu
((Dopz)), em
LČ: a co se vám na těch kinech líbilo třeba, že ste si je vybírali.
IK: no byly takový lepší, že jo, městský kina, lepší
LČ: kdybyste to srovnávala právě s těmi, s tím...
IK: ale to naše kino Světozor, to bylo taky moderní nový kino, to bylo
taky pěkný.
LČ: a jak to tam třeba vypadalo v těch městských kinech. měla ste ňáké
úplně nejoblíbenější? že byste...
IK: no tak se (spíše), myslím, em my sme to volili, jak to mělo
návaznost na dopravu.
LČ: aha
IK: protože za protektorátu bylo zatemnění, a zhasínalo se, takže sme z
kin chodili potmě, že, když bylo, a prostě aby nás to dopravilo na
okraj, že, já sem bydlela v Židenicích, a když sme chodili třeba do
Kapitolu ((Kapitol)), to bylo tady na Mahence ((poblíž Mahenovy
činohry)), že Dopz byl nahoře, Alfa byla, no ale tak chodili sme i do
toho Králova Pole, tam byla Morava, ta je tam myslím dodnes, no ale my
sme měli vlastně taky možnost těch kin přímo v Židenicích,
LČ: hm
IK: ale jak říkám, tam bývaly premiéry, tam nás to víc jako lákalo.