Citát

Svět patří nám, ten jsem viděl kolikrát,

AV: hm.

MH: poněvadž ten se dá vidět dodneška, je <vtipnej

no Svět patří nám, no to jsme
prožívali, no.

AV: hm, hm.

MH: jestli to znáte, ta scéna s tím granátem ((smích)), no to je
dodneska výborný.

AV: hm, nadčasové.

MH: (ti) ti přece nedělají konzervy ((smích)),

AV: ((smích))

MH: <vyrábějí kanóny a granáty>.

Svět patří nám Voskovec a Werich ((Jiří Voskovec a
Jan Werich)). Frič ((Martin Frič)).

Svět patří nám, no tak Werich, Voskovec ((Jiří
Voskovec a Jan Werich)),

Svět patří
nám, no to je Voskovec a Werich ((Jiří Voskovec a Jan Werich)), že?

Moderní doba, to byl, to byl
to bylo s Werichem ((Jan Werich)).

LS: to je čeplin ((Charlie Chaplin)), Moderní doba, ale podobný tomu
filmu Svět patří nám.

JN: ano ano, Svět patří nám, to sem myslel.

Svět patří nám, to je em Voskovec a Werich
((Jiří Voskovec a Jan Werich))...

JV: ano.

ZP: jesi se nemejlím, jo?

JV: ano, ano.

ZP: tak to bylo taky em em vlastně film na sociální téma.

JV: ehm.

ZP: že, ten Svět patří nám, to je to jak voni stavijou, ne?

JV: ano, ano.

ZP: jak je tam ta, ten konflikt mezi tim podnikatelem a tim, že, to
je vono. tak to bylo taky pro mě tak jaksi zajímavý.

RS: Svět patří nám viděl iks krát Voskovec Werich ((Jiří Voskovec a
Jan Werich))

LČ: takže ten rozhlas vám ty filmy taky nějak připomínal.

IK: ano, ano, v mnohém.

LČ: a bylo to [časté?]

IK: [no a] teď třeba s Hanou Vítovou ((Hana Vítová)), že byl ten film,
jak se to menovalo, ježiš počkejte, já si vzpomenu, Hana Vítová tam
zpívala, em počkejte, tady mám Tulák Macoun z českých mlýnů a hájů
((pravděpodobně Z českých mlýnů)), Pohádka máje, Dívka v modrém,
Kristián, že jo, Otec Kondelík, ženich Vejvara, Noční motýl se to s
Hanou Vítovou menovalo. Hotel Modrá hvězda, no a třeba s Anton Špelec,
ostrostřelec, tam byly písničky, který zpíval Burian ((Vlasta Burian)),
takže to se taky zpívávalo.

asi teda tematika, například
taková ta, ta národní, nebo nebo taková ta rodinně sentimentální, ale
to sem byl nekritickej a líbily se mně takový kýčovitý filmy, který by
asi dnes vyvolávaly úsměv. Světlo jeho očí třeba.

JV: hm

CN: em nebo Noční motýl, že, to taky byl protektorát, to byly takový,
takový sentimentálně operetní skoro kusy, ale byly nastaveny na co
největší působivost citovou, a to sem teda si dal líbit, to myslím že
sem v tom viděl hodnotu,