Citát

Zobrazují se záznamy 1 - 10 z celkového počtu 38

Jiri (1924) 382.34393 914:921

LS: měl ste svoje oblíbené herce a herečky?

JN: no to byl tenkrát eště Marvan ((Jaroslav Marvan)) myslím a
Smolík ((František Smolík)) nebo jak se menovali.

LS: hm.

JN: pamatuju si.

Jiri (1924) 382.34393 1323:1329

LS: hm, a em eště se vrátíme, vy ste zmiňoval některé ty herce,
které ste měl rád, to sme jenom nakousli, em mohl byste teda říct
třeba které herce nebo herečky ste měl rád a proč zrovna ty?

JN: no tak to je, em to víte, tak jaký, no, to byl Smolík
((František Smolík)), Marvan ((Jaroslav Marvan)), páč voni byli
takový charakter, že ho ukazovali.

Jiri (1924) 382.34393 2076:2092

jak tam Smolík ((František
Smolík)) hrál, jak tam Smolík hrál toho starostu (..)

LS: český film myslíte?

JN: českej film.

LS: aha, tak František Smolík tam hrál starostu.

JN: no a jak se to menovalo.

LS: nevzpomenete si, o čem to bylo, ten film?

JN: no tak (..) von si em von pil víno pořád jo, ten starosta jo a
von si dal takovou míru, že sám pro sebe určil, kolik toho má vypít
a objevoval se tam anděl, kerej ho zrazoval vod toho a to bylo
tak... ((snímek Městečko na dlani))

Jaroslav (1926) 382.34393 1164:1180

ale
herecky, prže podivéte se, dřív bylo dřív bylo, hodně řemesel, jo,
byli ševci, byli já nevim kominíci, všechno možný, jo a ty herci se
pohybovali mezi těma lidima, a voni jako voni jako voni jako měli
vypozorovaný co jako ty lidi, ta jejich mimika a řeč, a to všechno
to oni uměli a to už dneska ani néni takový, jo no takoví lidi,
který by e který by byli no takoví, já nevim no jak bych to vyjádřil
se no. dneska je to všechno takový moderní, tak jako mně to
připadají ty filmy, tak jak no jak kdyby to vodřikávali, no, že se
to naučili nebo ta mimika to taky neni vono, protože ty naši starší
herci co byli no dyť to se nedá napodobit no, tak takový už nejsou
žé takové hégr ((Karel Höger))

LG: mhm

JB: jo anebo Smolík ((František Smolík)) anebo em, no zase bych
musel vzpomínat.

Jarmila (1931) 382.61027 1242:1243

JV: si pamatuju Vlastu Fialovou ((Vlasta Fialová)) vodsuď herečku a pár
lidí takovejch,

Eva (1928) 382.42984 792:817

ES: takže tam (...) hlavně teda mně jako dítěti imponovali třebas
marika rek ((Marika Rökk)) to byla zpěvačka a tanečnice.

LS: no.

ES: takže to sem byla celá pryč, že? nebo si hrozně dobře pamatuji
film (Ich klage an). to byl film, který popisoval o manželech, oba
dva byli lékaři, a ta jedna žena dostala prostě ee nemoc, dneska se
tomu říká, prostě ochrnovala.

LS: hm.

ES: a nakonec ten manžel prostě, když už byl konec v blízkosti,

LS: hm.

ES: tak aby jí to usnadnil, tak jí dal prostě lék,

LS: hm.

ES: že ji uspal, no. a končilo to tím, že se ocitl před soudem. ale
nekončilo to rozsudkem. nechalo se to na divácích, aby oni řekli.

LS: hm. a ten se vám líbil, ten film?

ES: byl to, byl to velice psychologickej film.

Eva (1928) 382.42984 1307:1314

jak sem vám říkala. to si dodnes
pamatuju, to (Ich klage an). a potom tedy sem teda měla ráda tu
Mariku Rek ((Marika Rökk)), protože to byla druhá Ljuba Hermanová
v německým vydání.

LS: aha, takže na její filmy ste chodila ráda?

ES: ano.

Emilie (1922) 382.42984 512:513

marika réková ((Marika Rökk)) to byla rakouská. ta tančila, zpívala
e em to byl taky takový divoch.

Jarmila 2 (1926) 382.42984 379:458

já sem ee bláznivě chodila do kina, dyž sem
byla fakt mladá. tak těch třináct, čtrnáct.

JV: mhm.

JG: protože tenkrát byla jedna herečka, ta se menovala marika rek
((Marika Rökk)). byla jako Němka, ale myslim už aj podle jména, že
to byla Maďarka a já sem byla ochotná kterýkoliv kino navštívit, kde
sem zjitila, že vona hraje, jo? a tím vám řeknu, že sem se dostala
do jednoho kina.

JV: mhm.

JG: který dnes ani neexistuje a málokdo o něm ví. a to byl na
Šilingrovym náměstí.

JV: mhm.

JG: myslim, že se to menovalo Excelsior, ale já vám nevim jistě.

JV: ee ano, jmenovalo se [to kino Excelsior].

JG: [no, no, no]. a tam sem zažila úplnou hrůzu. to kino bylo o
trošku větší jak ta Morávka ((pravděpodobně Moravia)).

JV: mhm.

JG: to nebylo velký. vycházelo se do Dominikánské ulice.

JV: mhm, [mhm].

JG: [jo]? tam jak sou ty sloupy. já si totiž myslim, že tenkrát
to... eště tam nebyl vůbec podchod. že udělali potom právě, že
zrušili to kino, jo? no, a já sem vám tak... a to bylo vyloženě
německý kino.

JV: mhm.

JG: ale co mě je, [(sem si říkala...)]

JV: [i před válkou]?

JG: né. sem v-... za druhé světové války.

JV: za protektorátu.

JG: za [protektorátu].

JV: [mhm].

JG: já sem vám tam šla, protože ona hrála. teď vám byl žurnál,
poněvadž tenkrát se hrál vždycky žurnál. teď se vám tam objevil
Hitler.

JV: mhm.

JG: a teď si představte, že ty lidi všichni vstali a zvedli ruku. a
teď já sem seděla a teď sem si řikala a teď mě vyrazí. fakt sem měla
uplnej strach, neměla sem z toho kina vůbec lízt. už sem tam nikdy
nešla. to sem nevěděla, že to je vyloženě německý [kino].

JV: [nevěděla].

JG: ne, nevěděla. ale bylo t-...

JV: takže to na vás zapůsobilo [dost otřesně].

JG: [no, no.. protože] už všelijaký ty zprávy [šly, že]?

JV: [mhm, mhm].

JG: voni když se do- dostali dohromady, tak voni byli jak na hlavu.

JV: a to byl začátek války. nevzpomenete si, kdy to mohlo být?

JG: no tak, to mohl být takovej čtyrycátej [jednačtyrycátej rok].

JV: [jednačtyr-, mhm, mhm].

JG: protože náš tatínek zemřel ve dvaačtyřicátým.

Jarmila 2 (1926) 382.42984 748:760

JG: [a ještě] mám jednu dobrou vzpomínku, to byste nevěřil, když to
bylo za Německa, jo, a chodila sem na tu mariku rek ((Marika Rökk)),

JV: hm

JG: tak když byl ten film, tak ste přišel do takové dobré nálady,
jo? a teď vylezete ven, a všude tma,

JV: hm

JG: že, bylo zatemnění, neviděl ste vůbec na cestu, jo, takový vám
najednou takovej šok do té, do té tmy a všechno, jo, tak to na
člověka hrozně blbě působilo.