Citát

Zobrazují se záznamy 31 - 40 z celkového počtu 94

Vera (1923) 04.396 1252:1263
Po osvobození Brna

SM: ne, mhm no a potom, vlastně po válce, e vzpomínáte si na ty
první první návštěvy kina po osvobození?
VB: no tak začali sme brzy chodit do kina,
SM: brzy
VB: chodili jsme, no.
SM: mhm a pamatujete si třeba na atmosféru těch těch představení,
jestli se to ňák lišilo
VB: kina byla plná, chodili lidé do kina. obzvlášť tady v jak říkám
u nás, tam,
SM: mhm
VB: ale i ve městě, ve městě. bylo hodně potom, později po- tak za
čtyři, za pět let už byla kina vyprodána.

Vera (1923) 04.396 1318:1346
Po osvobození Brna

SM: a to ste vlastně říkala že na toho e To byl český muzikant, že
na to na tom ste byli víckrát,
VB: no, to sme viděli víckrát, ano,
SM: a pamatujete si co se vám na tom tak líbilo, že ste e [že ste
šli znova?]
VB: [no to bylo takový ryze] český.
SM: mhm
VB: takový po té válce bylo všecko takový, jiný.
SM: mhm
VB: všecko vám bylo takový bližší, že ste už slyšela víc těch Čechů,
SM: mhm
VB: než těch sl- Němců.
SM: jo.
VB: přesto že jsou tady dodneška někteří,
SM: hm
VB: že
SM: a ještě ještě třeba si vzpomínáte na ten na ňákou na ňákou
vzpomínku, co se vám s konkrétním ňákým tím filmem pojí? třeba s kým
ste na tom byla nebo,
VB: no to už sme chodili s manželem [potom]
SM: [to ste už chodili] s manželem, že?
VB: no jako ještě jako e e chodili, ne,
SM: mhm
VB: ale jako, až už sme e až sme spolu byli, bydleli jsme už spolu,
jako že vdaní anebo vzíti, tak sme byli až v tom pětačtyřicátém
roce, tak sme spolu nejvíc chodili,
SM: mhm
VB: než přišly děti. a potom mě posílal samotnou do kina, když něco
hráli já bych bývala šla ráda,

Vilemina (1919) 04.396 154:168
Po osvobození Brna

LR: mhm, dobře. a poslední věc tady z toho obecného, kdy pro vás
skončilo pravidelné navštěvování kina, ve vašem životě.
VB: no, dokud sem mohla chodit (.) tak sem chodi- no pravidelně to
nebylo tak finančně
LR: mhm
VB: možný, ale když už jsem byla vdaná a dávali něco, tak kino
((Lucerna)) bylo nahoře, na té Minské, v Táboře vlastně, tam se to,
jako kona- e e
LR: mhm
VB: Tábor je vod města a Minská je důle. tak tam sme chodili, tam to
bylo levný,
LR: mhm
VB: a tak tam sme chodili jako když bylo nějaká veselohra nebo tak,
LR: mhm
VB: tak sme s manželem jako šli.

Vilemina (1919) 04.396 379:387
Po osvobození Brna

LR: [stále do těch] do Lucerny ((Lucerna)),
VB: no,
LR: pořád, do Žabovřesk.
VB: tam
LR: mhm
VB: v Žabovřeskách.
LR: mhm, a když ste se vdala, tak stále tam, když už teda byla
příležitost?
VB: no

Vilemina (1919) 04.396 689:694
Po osvobození Brna

no tak e ten určitý čas sem do do kina jít nemohla. protože byl
chlapec malej,
LR: mhm
VB: manžel dělal sám, ( ) takže těch peněz (moc) nebylo a já sem
nemohla vod dítěte, to bych nešla, ale (.) jako e potom najednou to
bylo barevný,

Vilemina (1919) 04.396 750:762
Po osvobození Brna

LR: (.) a byly zase filmy, které ste zase neměla ráda, ňáké žánry,
VB: no nemám, a dodneska nemám, vraždy, kde je krev, válečný, když
se zabijou lidi,
LR: mhm
VB: to prostě nesne- úplně nesnáším,
LR: mhm
VB: a dodneska. (.) já nemůžu vidět, i byly filmy za za e ru- za
rakous- rako- e za ra- ruské éry, jo,
LR: mhm
VB: a když tam stříleli a padali, mně to hrozně vadilo. to já sem
neměla nikdy ráda násilí.
LR: mhm, takže [to vám] to se vám nelíbilo, když bylo ve filmu.
VB: [no]

Vilemina (1919) 04.396 989:1000
Po osvobození Brna

LR: mhm. vzpomínáte si na první návštěvy kina po osvobození a na
jejich atmosféru?
VB: no tak když e ukazovali v Praze, jak to bylo,
LR: mhm
VB: jo a ty tanky a to všecko, nebo když bylo to ki- e parašutisti
v té Praze,
LR: mhm
VB: tak to e vždycky dobře <dobře jo tak> vykřikl [nějakej ten kluk]
LR: [aha aha]
VB: ale tak že by někdo hajloval nebo, to ne.
LR: mhm
VB: to sem neslyšela (nikde).

Miroslav (1931) 04.396 161:179
Po osvobození Brna

AV: jaký byl názor, e, třeba vašich rodičů na film a na kina?

MH: no tak ti to nesměli vědět, že po válce jsem chodil každý den,
poněvadž to by řekli, že to je moc ((smích)),

AV: ((smích))

MH: jenže já jsem si vydělal, já jsem totiž hrál v orchestru, víte,

AV: ano, mhm.

MH: takže jsem peníze měl ((smích)),

AV: ((smích))

MH: a říkám to, v životě se nebudu mít tak finančně, jako když jsem
stu- študák hrával.

AV: mhm, mhm.

Miroslav (1931) 04.396 181:190
Po osvobození Brna

AV: á, jaký byl postoj třeba, e, školy, kterou jste navštěvoval,
k filmům a ke kinům, jestli se učitelé nějak vyjadřovali

MH: [ne],

AV: [k filmům]

MH: ne.

AV: ne, ne, ne. mhm.

Miroslav (1931) 04.396 192:200
Po osvobození Brna

MH: akorát vám mohu říct jako jako k dobru, že když jsem jako
hrával, měl jsem kolikrát plno peněz, že jsem třeba půlce třídy
zaplatil

AV: mhm

MH: vstupné.

AV: ((smích))