Citát
01.393
422:428
JJ: (první návštěvu (.) si (nevzpomínám jako) poněvač (..) (to sme)
to už sem chodila myslim do měšťanky
JV: mhm
JJ: (pač) tenkrát jako děcka sme (.) tak nechodily po těch kinách,
jak chodí dneska, že (.) tenkrát to nebylo (.)
01.393
566:582
pokuď ee tak (.) to vite, než (
) já sem, my sme bydleli tam vlastně tenkrát to bylo vic takový (.)
vopuštěný
JV: hm
JJ: jo (.) my sme bydleli (.) až tak jako bych řekla až (byste vzal)
za Veslařskou až tak
JV: mhm
JJ: jako tenkrát to bylo strašně vopuštěný, to si (.) ste si
netroufal tam chodit
JV: hm
JJ: to (.) jako děcka že (...)
01.393
2145:2176
JJ: ať to bylo tam nebo... no a pak sme jako jako děcka kolikrát
třeba šli ješče bylo (.) já si pamatuju, že naše babička nás vytáhla
(.) do divadla
JV: mhm
JJ: na Veveří
JV: mhm
JJ: do starýho divadla
JV: mhm Na Hradbách
JJ: tam tenkrát hrávali to bylo voblibený, Na tý louce zelený (.) no
tak sme šly s babičkou
JV: mhm
JJ: do divadla (...) teď voni tam (.) ke koncu mě bylo tenkrát eee
myslim sem chodila (..) sem byla ješče jako děcko (..) a házeli
srdíčk- ee srdcata
JV: mhm
JJ: jo (.) na konec perníkový
JV: mhm
JJ: srdíčka a já sem jedno chytla a sestřenice nechytla žádný, tak
sme se <(pak) po celou cestu hádaly> ((smích)) <vo srdíčko> a to
byly takový zážitky [dětský, že]
01.393
107:117
LH: no a v těch Řečkovicích to bylo, kino vlastně to byl Sokol ((Kino
Sokola v Řečkovicích)), bylo to, byla to sokolovna, tam se cvičilo, a
bylo tam i to kino.
PV: hm
LH: takže em no ale sokolovna v Řečkovicích je dost veliká, a bývalo
kino ((Kino Sokola v Řečkovicích)), jako dosti plné, protože chodili ti
lidé starší už a tohle. takže nebylo té zábavy tolik. takže to všechno
bylo takové nijaké. a pamatuju si dokonce, že sme teda ze začátku i
chodili na filmy, které byly němé, že.
01.393
116:123
a pamatuju si dokonce, že sme teda ze začátku i
chodili na filmy, které byly němé, že.
PV:hm
LH: které prostě eště jako ee se tam nemluvilo. prostě sme jenom viděli
film, a tam bylo psaný, co jako představuje, to samozřejmě velmi musel
si člověk domýšlet.
01.393
135:148
LH: no nejs- ne- nej- ee dřív sem byla v kině, když to ještě bylo němé.
sme,
PV: hm
LH: říkali sme tomu němé.
PV: jo.
LH: protože vlastně nebyly k tomu ještě slova.
PV: hm
LH: ale kdy to bylo, to vám teda neřeknu. to už je strašně moc roků.
01.393
162:169
PV: jestli se vám líbily, ty němé filmy.
LH: no tak jistěže,
PV: jo?
LH: prosim vás, být v kině, no to se nám líbilo. i když to bylo němé.
dyť sme nic jinýho neměli.
01.393
215:223
ten němý film, a taky se ukazovalo jenom
třeba, přijeli jako s tím filmem, jezdili po vesnicích,
PV: hm
LH: a ukazovali prostě jako někde v tom z těch filmů jako co dovezli, a
a něco bylo, no tak to víte, taky když se to prostě dozvěděli sme, že
je to něco nového, a že přijeli s filmem, no tak taky sme na to
chodili. no,
01.393
229:242
PV: a jak to vypadalo, když přijeli s filmem. co, co to znamenalo.
LH: no to přijela taková, <takové auto,> jako bych řekla dodávka nebo
něco takového,
PV: hm
LH: no a v tom měli ňáký ty aparáty a a plátno se hodilo em jako třeba
v tom hostinci, když to bylo, no tak se em plátno tam připravilo, no
PV: hm
LH: a oni to tak nějak, jak to pouštěli nebo ne- <to už po mně
nemůžete,> prostě sme [viděli film,]
01.393
260:262
PV: jestli to bylo často, že přijeli s filmem nebo...
LH: né, né, to bylo vždycky prostě něco obzvláštního.