Citát

JV: tak ještě bych se zeptala em když se blížil konec války, s tím koncem války jestli se nějak změnilo chování v kině em atmosféra v kinech. jestli třeba tam bylo vidět že už je konec války, jestli třeba už lidi nevěřili těm týdeníkům, nebo že už si tam víc dovolovali, bylo to ňák poznat?

LH: no, nemůžu to nijak zvlášť ovlivnit, protože sme bydleli v tom Králově Poli, a tam zrovna kino nebylo, až dole, teď je tam plova- teď je tam em hřiště a všecko. takže já nevim jak to tam teď teda je a jak to tam bylo tehdy už potom, protože my sme neměli kde bydlet, tak maminka to tady chytla, tak potom říkali, no jakejpak byt. a maminka říkala, no oni nemaj kde bydlet.

JV: tak teďka bychom se přesunuly k dalšímu tématu, a to je filmy a jejich výběr. em takže první otázka je em podle čeho ste si vybírala ten film. em podle jakých kritérií.

LH: no já bych, podívejte se, já bych vybírala filmy kde je hodně přírody.

JV: hm

LH: ale já když vidím, ukazují přírodu, tak to já se cítím strašně dobře. a že by ji mělo být té přírody tam víc. aby ty lidi měli víc citu, a ne aby se by ho tam mučil toho, teho psa, tam mučil teho víc psů,

JV: takže další otázku k tomu, k těm filmům, já bych se zeptala jestli pro vás hrálo ňákou roli to, z jaké země ten film pocházel. jestli ste si vybírala podle toho že to byl třeba italský film, tak ste si

LH: taky někdy, někdy. jenom někdy. ale oni mívali, Němci mívali taky pěkný filmy. Němci. ten (volbrik), to byl takové fešák, že se každej zalíbením na něj podival, to byla postava, tady měl takový fousy, no to bylo, krásnej chlap. no tak se rád na něj podíval. a tam hraje ten a ten, z těch Němců. ale em my sme potom ty Němce moc nenáviděli.

JV: dobře. jo, takže teďka zase bychom se vrátily na chvilku zpátky k tomu. takže říkala ste že za toho protektorátu ste chodila do kina méně.

LH: moc málo.

JV: ale chodila ste přece jenom trochu. takže změnil se nějak výběr těch filmů? chodila ste na nějaké určité filmy jenom?

LH: no, no byly tam, byly taky, když nějaký na ten, ten (volbrik) když tam hrál, a nějaký takový jedno bylo takové, to, Lídyno běž na to, to je docela pěkný, a nepropagujou tam ty Němce, no von měl zase psa, a em voni se rozešli s tou holkou, oni se rozešli, a teď ten soud nevěděl komu teho psa dát. a tak oba ho chtěli, a von řiká, no tak já vezmu teda sekeru a rozseknu ho teda a dám vám, no to ne, to ne, my to, to ne. tak já mně patří, mně patří. a vona zas taky. ne mně ne, mně patří. tak se hádali, tak on ten soudce řekl, víte co? běžte spolu pěkně dom, a pejsek teď bude s váma a vy se usmiřte a nehádejte se. tak voni šli a na ten, na to vodítko drželi voba dva, dívali se na sebe a kvůli tom psovi se usmířili. tak to bylo, to říkal, na to běž, to je hezký.

JV: hm dobře, takže chodila ste třeba jenom na české filmy?

LH: na české.

JV: a na německé jenom málo teda, nebo

LH: no výjimečně.

JV: dobře. a teďka, jak se diváci za protektorátu v kině chovali. třeba em vzpomínáte si že by ty nacisté nebo ty sympatizanti s tím em nacismem, že by třeba hajlovali v kině kdyby třeba viděl hi- Hitlera, nebo že by nějak projevovali se nadšeně například.

LH: jako něm-

JV: no, Němci v kinech.

LH: no, nemůžu říct že by se nějak, tam nějak nechovali toto, to voni zase měli svůj řád, to voni byli, toto bylo.

JV: takže se nechovali nějak nápadně nebo

LH: ne, ne.

JV: dobře. tak em já bych se zeptala, kde ste získávala informace o těch filmech, které jdou do kina. jak ste se dozvěděla o tom filmu že bude v kině.

LH: ale to, to mně vnučka, babi, tam běž, no ona přišla, babi ten je krásnej ten film, ten je dobrej. no tak já sem ji dala na to kino, jak studentce, že.

a pak s manželkou
teda anebo sám když sem tam byl když vona byla vedoucí tak sem tam
seděl někdy sem šel s ní dom a někdy sem když byl dobrej film tak
sem tam [zůstal]

PS: [mhm] a [jakou]...

RS: [to vona] mně řekla

PS: mhm

RS: zůstaň tady to je dobrej film tak sem tam zůstal

anebo do toho
velkého kina chodili.

SM: mhm

LS: a spíš později až potom až po válce.

pak se chodilo na jo a v- pak sem
byla na ty Voskovce a Werichu, Wérich ((Jiří Voskovec a Jan
Werich)), ale to nebylo ve Frýdlantě, to už muselo bejt v Brně

ta jedna moje jedna moje (ta)
švagrová byla v pokladně v Kapitolu, víš kde [byl Kapitol]?

PS: [ano ano]

RS: jo? tak tam byla v pokladně a dokonce tam měla takovou bych řekl
(.) ilegální nejakou činnosť (.) vona měla dceru ve Švédsku

PS: mhm

RS: (..) dokonce dvě dcery měla ve Švédsku vdaný a děcka a jedna
měla trojčata a tak dále a tak dále ale (..) ona (..) sem jezdili ze
Švédska nějaký lidi jedna taková Češka nějaká prostě spisovatelka a
pracovala v ilegalitě ve Švédsku a přišla (.) a přišla k té mé
švagrové která bydlela na Soběšické a svěřila jí em něco (.)
písemnýho a že si pro to přijde k pokladně ee tady z ee (.) von tak
ráčkoval ten politik ma- moravské štvrť e moravské e teda ee ve s-
úřednické čtvrti e takovej br- Brňák nedávno měl vystoupení e já si
nemůžu vzpomenout von tak ráčkoval ((předvádí)) a měl debatu v
televizi vohledně e spisovatelů různých no tak ten přišel na určitý
jako e (.) gesto nebo co přišel kupovat lístky řekl jeden lístek
((klepe prstem do stolu)) a jenom udělal takhle a vona mu dala
lístek a to [dohromady]

PS: [mhm]

RS: a von měl noviny a t- jak to a pak měl za úkol to dodat do Prahy
herci (.) ten starej pán už dneska co má za manželku Ninu Divíškovou
má za manželku Ninu Divíškovou a je to starej pán ( ) hraje ve
všech ve všech ee seriálech takovej fósaté jo ((Jan Kačer))

NS: a eště žije?

RS: šeď- jak?

NS: eště žije?

RS: co?

NS: eště žije ten [herec]?

RS: [no] žije dyť furt [účinkuje]

NS: [nevím] koho myslíš

RS: furt účinkuje já nevím přesně jak se von menoval (.) no manželka
je Nina Divíšková t- to tu znám protože znám Divíška znal sem
Divíška a tak no nevím (.) je to

NS: to je jedno

RS: je to ee e prostě byl to zase ten pražskej herec byl jako v
[ilegální]

PS: [mhm]

RS: činnosti a tady tento měl za následek za úkol tam přijít (.) a
protože to bylo uvnitř v domě a měli tam pucák tak měl za úkol to
dát pod ten pucák nik- nezvonit nic

PS: mhm

RS: dát to pod ten pucák

PS: mhm

RS: a to už voni zase měli nějaký echo nebo to nebo to prohlíželi a
tak tam měli to a takže se to dostalo do správnejch rukou jak to
mělo... takže byla i taková spojka moja švagrová teda v tom Kapitolu
((Kapitol)) to dávala tomu (.) on ráčkuje ((ráčkuje)) takový

LR: a pamatujete si, že by právě v době toho protektorátu se kina
dělila na, nebo byla některá kina německá chodili, tam víc Němci a
zase třeba kina česká?

VP: aha, jo to myslim že bylo.

LR: mhm

VP: nějak tak rozdělený (...) to právě si myslím (...), že to byl
ten Máj nebo tak nějak se (nějak) nějaké kino menovalo a já myslim,
že to právě

LR: mhm

VP: bylo někde tam (...)

LR: a to kino bylo teda německé?

VP: no myslím si, že byly kina, kde se snad víc promítali německy
než česky

LR: mhm a

VP: ale já si [myslím],

LR: [ano]

VP: že já sem to dost ignorovala

LR: aha

VP: že sem se o to nezajímala