Citát
2.353
1060:1098
JV: a ještě teda k tomu kinu, když ste třeba šli pak z toho kina,
bavili ste se spolu o tom filmu, který ste právě viděli nebo...
BK: no jistě
JV: rozebírali ste to?
BK: to sme to sme třeba, no když to bylo krásný, tak to sme
prožívali ještě že děvčata.
JV: jo
BK: jo no jistěže, to je
JV: a myslíte, že třeba na děvčata nebo na vaše kamarádky ee to
působilo ee nějaké třeba, nevím, romantické filmy působily jako
mnohem silněji než na ty kluky tenkrát v tom mládí, že ste o tom i
měly tendenci mluvit častěji nebo [se k tomu vracet]
BK: [no my sme to] my sme to spíš probíraly s děvčaty
JV: s děvčaty
BK: no to se spíš
JV: a teď teda bez ohledu na nějaký žánr jako ať to byl jaký film
chtěl a nebo spíš ste měla tendenci rozebírat ty romantické ee
[melodramatické]
BK: [a no tak hlavně] taky hodně veselohry se hrály a to sme to sme
měli rádi, takže
JV: takže na veselohry ste chodili asi nejčastěji?
BK: ano no jistě
JV: jo
BK: na zamilované veselohry, to bylo naše, to se měli rádi, no
2.353
1499:1615
JV: myslíte, že ste byla ještě eee před začátkem války na nějaký
taneční zábavě?
BK: no my sme prostě jenom na té sokolovně si mohli dělat takový
zábavy
JV: i za války?
BK: skoro tajně, protože
JV: mhm
BK: to nic nebylo to se prostě udělal, řeklo se to je čaj o páté
JV: hm
BK: nebo se udělaly sokolský šibřinky nebo nějak se to spojilo, aby
nám nikdo to nemohl zakázat ale...
JV: myslíte teď ee období protektorátu?
BK: ano ano ano ano
JV: takže ste tam vlastně jakoby [tajně se bavili]
BK: [(něco )] sme jako pro- prožívali tady todle, protože
vlastně sme taky byli postižení tím totálním nasazením, že
JV: no neměli ste strach, že by třeba se to mohlo nějak dostat ven
nebo jen tak, že by na to mohl někdo přijít, že se tam jakoby bavíte
v té sokolovně?
BK: ne ne ne to to se prostě muselo udělat tak, aby nám to povolili
JV: mhm už bylo oficiálně povoleno
BK: oficiálně to bylo povolený záminka a potom samozřejmě to už
nikdo nemohl kontrolovat
JV: měla ste jakoby nějaké vlastní koníčky co ste třeba ráda eee
dělala ve volném čase kromě té četby, jak ste říkala, že ste ráda
četla?
BK: tak to byly doby právě ty vycházky a sporty jako
JV: s tím Sokolem
BK: s tím Sokolem
JV: jo
BK: to všechno ve spojení se s tím [Sokolem]
JV: [hm a kromě Sokola no]
BK: protože tam tam totiž byly taky všechny moje [kamarádky]
JV: [aha]
BK: a všichni moji kamarádi, takže my sme byli velká taková
[společnost]
JV: [takže vy] ste vlastně nepotřebovala jako po Sokolu se vidět
jako s kamarádkama nebo s kamarády, protože [ste je všechny měla v
tom Sokolu]
BK: [my sme my sme] měli cvičení, tak sme se sešli [večer]
JV: [mhm]
BK: sme třeba šli sednout, někde seděli sme, zpívali, hráli na
kytaru a takhle, to byla pořád taková společnost, takže mě to nijak
nic nikam netáhlo
JV: to byli současně i vaši spolužáci ze školy nebo?
BK: no tak tam už se to ne jak sem právě vod spolužáků ze školy tam
no samozřejmě když to byli z toho okruhu, no takže chodili všichni
do Sokola všichni všichni do těch kin, tak to sme chodili takhle,
ale nebyl to nijak ničim, samozřejmě že že sme se potom upnuli každá
na toho svýho, že, takže to potom tím to [všechno]
JV: [jo] áá
BK: a zase zase když naš- nastala ta doba, že sme byli věděli, že
budeme předvolání na ( )
JV: hm
BK: tak se to zase všechno na té sokolovně, že sme se skoro všichni
tam vdávali a ženili
JV: hm
BK: jo? <takže to...>
JV: jako mezi sebou jo?
BK: no zase ti sokoli zase to bylo tak
JV: ja sem...
BK: to byl to byl to se
JV: tak asi je to [přirozené, když ste spolu trávili většinu času,
tak]
BK: [tak je ano ano] kluci hráli třeba házenou
JV: hm
BK: fotbal my sme s nima jezdívaly po těch po těch okolích
JV: hm
BK: městech a dědinách zase sme jezdily fandit, takže to byl taková
doba, prostě se udělalo to to, že sme (viseli se)
2.353
1146:1178
JV: na židenické a šla ste třeba někdy do kina bez placení?
BK: ne to ne to bylo za korunu nebo takhle.
JV: jako třeba z recese jako s děckama.
BK: no tak možná že že ti naši kluci, že to jednou udělali, to vím,
že se potom až sme šli z kina, tak se chlubili
JV: mhm
BK: že měli ty lístky od minule a že že že [prošli]
JV: [a prošli,] ale vy ste nikdy teda to nezkusila?
BK: to né ne to nikdy
JV: nelákalo vás to.
BK: ne ne ne
JV: dobrodružství
BK: já sem byla tak vedená od toho mýho tatínka policajta, že to
bylo všechno
JV: že ste to brala jako něco špatného
BK: no ano, určitě a samozřejmě v náboženství
JV: hm
BK: taky se věřilo, no, že se musí chodit chovat vzorně, že.
2.353
1234:1260
JV: ne ne nemyslím nevhodné, myslím eee opravdu když už ste byla v
tom věku, kdy ste byla trošičku starší, třeba kolem těch třinácti
čtrnácti a chtěla ste jít do kina ee tak jak ste ten tu informaci o
tom filmu získala, jestli ste doma procházela noviny nebo časopisy a
nebo na základě na základě nějakého plakátu ste si ten film vybrala.
BK: možná možná před každým tím kinem
JV: mhm
BK: byla ta vitrína s tím filmem, který se bude hrát a kteří herci
tam budou [tak takhle sme to jenom]
JV: [takže myslíte,] že ste že ste šla jako do kina naslepo, že ste
věděla, že v určitou hodinu e [bude představení]
BK: [no my sme mohli jít] my sme mohli jít okolo kina a tam si to
přečíst a teď sme říkali, tam bysme chtěli jít a kdy kdy který den
bude pršet, většinou se hrálo celý týden ten jeden film,
JV: takže spíš před...
BK: takže sme si to předtím sme si to takhle to...
JV: mhm došli ke kinu, viděli ste tam ty filmy,
BK: no no no no
2.353
1203:1215
JV: no no a potom už potom už jak sem začla lyžovat na gymplu a jezdit
po horách a to už to už mě nikdo nemohl ovlivnit. ((smích))
PS: a takže ee církev vás nijak neovlivňovala ee t- to vztah a pokud de
o školu ve škole vám ee učitelé vyjadřovali se nějak ke kinu [dávali]?
JV: [ano] no tak to na tom gymnáziu to bylo teda úplně,
PS: ano
JV: dokonce vítaný, protože voni vzhledem k tomu, že zakázali dějepis
že se u- učebnice který byly tištěný v republice a ještě tam bylo něco
co se jim nezdálo, tak to bylo černě začerněný,
2.353
2398:2438
JV: no po válce byly těž- těžce poválečný filmy ruský, že to bylo vona
brání vlast ((Ona brání vlast))
PS: no
JV: říkal vám ten titul [jako někdo?]
PS: [ano ano]
JV: tak ten se mně líbil moc, že je to to člověk pochopil, že ta ženská
se potřebovala pomstít těm kto- kteří jich zničili ( ) a tak. tak
takovejch tam nějakejch ještě ee bylo [po válce]
PS: [vy ste] některý zmiňovala v těch vzpomínkách ee e to byly f- ee
filmy nevim co ste zmiňo- jo Perutě pomsty, pět salivenů ((Pět
Sullivanů))
JV: to byly americký, to byly senzační filmy.
PS: hm
JV: ty Perutě pomsty, to bylo teda to bylo
PS: a byl nějaký rozdíl mezi těmi ruskými a těmi americkými ee?
JV: no tak to víte že byl, to byl oni voni to tam voni do toho dávali
ee moc moc takovej té jejich (.) no tak Sověti prostě všecko tak měli
moc nějak fanatický už tenkrát. no prostě varny, no
PS: ee no ono to zrovna ten film Ona brání vlast, tam je myslím dost
krutý záběr jak háže ee [Němec to dítě]
JV: [no to bylo hrozný]
PS: pod tank, že jo
JV: no no tak to bylo ale že říkám, to v té době to člověk jako vnímal,
no tak ee potom potom byly ještě takový ( ) nebo šut
((pravděpodobně Žut)) ježišmarja, jak se to menovalo Dobrodružství v
sibiřským expresu myslím se to ( ) to sme byli ze školou,
protože to už ruštinářka
2.353
1163:1175
JV: no takhle (.) sice mě k tomu vedli k té zbožnosti, ale já mám dost
samostatný myšlení, jo, takže já nejsem schopna fanaticky do něčeho,
jo, takhle jít.
PS: mhm
JV: ((smích))
PS: takže to vás neovlivňovalo [žádným způsobem]
JV: [ale no tak] tenkrát mohlo ovlivnit, že, jistě, no, ale já si
myslím, že člověk může být slušnej aji bez bez takovejch věcí
nějakejch.
2.353
1709:1711
BK: ale my sme my sme žádný taneční taky neměli, protože to byla
taková doba, že se nedalo, nevim, my sme taneční neměli, tak sme si
to vynahrazovali tim čajem o páté.
2.353
1897:1978
BK: báli sme se večer vycházet, samozřejmě byl zákaz, že, zatemnění
JV: a chodila ste do kin i v té době a jestli ano, chodila ste méně
nebo víc málo.
BK: málo, možná že vůbec
JV: to už ste právě byla ve věku, [kdy vy ste byla taková jakoby v
nejlepších letech, ale]
BK: [no no no no ano ano no no] no to právě už tady bylo plno vojáků
a to mě naši nepouštěli, tak proto se to všechno stahovalo
JV: hm
BK: jenom do té sokolovně, tam sme věděli, že se nic takovýho nemůže
[( )]
JV: [a třeba by vás nepustili] ani za nějakým chlapcem nebo z
nějakou partou ee lidí ze Sokola myslíte
BK: to ano to by mě pustili, to určitě, ale to sme samozřejmě to
bylo taky dobrodružství, když takovýho něco se podniklo
JV: no
BK: když sme šli někam, ale zase to zase to byl takový film, který
už sme ani tak nemuseli.
JV: a jinak jak ste vlastně říkala, že ste chodila s těmi kamarády
nebo s tou partou, tak to byli ti lidé z toho Sokola, abysme si to
ujasnili.
BK: no většinou
JV: většinou ano
BK: to byli
JV: a chtěl sem se zeptat, jako vědělo se o nějakých kinech tenkrát,
že sou třeba jakoby česká nebo německá, že tam spíš chodí Češi a tam
zas že chodí Němci?
BK: určitě ve městě to tak bylo.
JV: bylo to tak jo?
BK: určitě.
JV: mhm vzpomněla byste si třeba které takové kino bylo?
BK: (.) no protože tady toto byly ty čtvrtě Židenice Juliánov
JV: mhm
BK: Husovice, to všechno byly české
JV: české čtvrti
BK: české čtvrti, takže se snažili i ti majitelé kin co nejvíc se
bránit, aby aby se jim tam takovýhletonc...
JV: ale naopak si myslíte, že v tom centru, kde byli spíš Němci, že
tam do těch kin chodili spíše Němci, [že tam Češi moc nechodili]
BK: [no jistě, no] (..) jestli samozřejmě se stahovali všude, že
JV: mhm
BK: takže Češi rači se drželi stranou
JV: takže myslíte, že Češi v tý době toho protektorátu ani příliš
nejezdili do toho centra do těch hlavních kin, ale spíše když už
teda bydleli
BK: když už tam bydleli, tak možná určitě tam...
JV: ale když bydleli tady v těch Židenicích, jako vy podobně, [na tý
periférii, takže neměli chuť moc nejezdit...]
BK: [tak sme se nijak] no nijak sme tam moc nechodili, protože
nevěděli sme, co večer se může přihodit,
2.353
660:689
BK: no víte, ještě musim říct, že když sme bydleli tak teda v
Židenicích
JV: mhm
BK: v podnájmu [samozřejmě]
JV: [ano]
BK: v městských domech, tak sestra se narodila a my sme ta
československá husitská ((Církev československá husitská))
JV: mhm
BK: na- náboženství a tenkrát tady nebyl kostel, tak v tom kině
Sport v neděli vždycky dali oltář, takže ona je tam i křtěná a tam
sme chodívali v neděli
JV: mše
BK: mše
JV: kázání
BK: ano
JV: to je hezké
BK: <no tak kino pro sedm set lidí> to bylo největší kino v
Židenicích