Citát

Zobrazují se záznamy 1 - 10 z celkového počtu 32

Jarmila (1925) 2.351 464:471
Další osobní údaje

JH: no tak chodila sem na obchodní (akademii) a tam sem taky mohla
jít ne když sem byla z Husovic sem se neodstěhovala a to už potom
v pětačtyřicátým, to mluvím o protektorátě, (protože) v
pětaštyřicátým už sme se stěhovali do Černých Polí.

LČ: mhm

JH: jo a tam sem ee no vlastně už sem šla do zaměstnání potom.

Jarmila (1925) 2.351 89:99
Další osobní údaje

no a tak ee tam sme byli do třetí třídy a do štvrté a
do páté sme chodili do té nové školy potom a ta už teda byla pěkná,
ta už teda ee bylo vidět, že je nová a už sme tam měli i terasu, o
přestávce sme se mohli projít po terase o přestávkách, no a potom
teda sem šla na gymnázium v Husovicích ee tam ee taky všechno je
předělaný tady v Brně ee v Husovicích nový gymnázium taky v první
republice bylo tam (.) na Vranovské (.) a teď pak tam byla za
komunistů chemická škola (.) střední průmyslová no a tam ee od z
kvarty sem odešla na obchodní akademii (.) na Kotlářskou první
státní obchodní akademie ((I. státní obchodní akademie Karla Fišary
Kotlářská)),

Rudolf (1920) 2.351 1035:1035
Další osobní údaje

pak sme dokonce udělali takovou věc že já su katolík

Vera (1913) 2.351 58:64
Další osobní údaje

LR: [aha] a kdy ste se narodila? [to ještě neříkala]

VP: [narodila sem se] ve Starých Habrech

LR: ano

VP: v těch Beskydech

Vera (1913) 2.351 1111:1117
Další osobní údaje

LR: dobře, a chodila ste do kostela?

VP: ano

LR: a jak často?

VP: každou neděli

Jarmila (1925) 2.351 43:86
Další osobní údaje

LČ: rok na- vašeho narození,

JH: desátého devátý dvacet pět.

LČ: a kde jste bydlela do roku čtyřicet pět, vlastně kde jste se
narodila a potom do [roku de-]

JH: [bydlela] sem v Husovicích na Soběšické ulici.

LČ: celou tu dobu nezměnilo se to?

JH: ne.

LČ: mhm

JH: narodila sem se na Cacovické ve dvou letech naši museli
spravovat takové ubohé byt a tam sme žili až do pětaštyřicátýho roku

LČ: a tam se to pak se to změnilo [po tom pětaštyřicátým)]?

JH: [ne pak potom] my sme hledali lepší byt, protože to byl ubohej
byt a potom Němci jak odešli, tak bylo plno bytů, tak je přidělovali
lidem, jo, takže ee dík strýcovi, který byl přišel z koncentráku,
tak ten nám vymohl ten nové byt.

LČ: [mhm]

JH: [a] šli sme do Černých Polí.

LČ: a vlastně ee jaké školy ste do toho roku čtyřicet pět
navštěvovala? [kde a jaké to byly]?

JH: [obchodní no a] všechny chcete?

LČ: no všechny

JH: no tak v Husovicích obecnou, tam byla nová škola na Cacovické
úplně nová v první republice a eště s- tam fungovala i stará, ta
eště pamatovala Habsburky.

LČ: mhm

JH: jo, tak ta ee tam sme chodili myslim do pát- ee do třetí tam to
vite,

Vera (1913) 2.351 1136:1138
Další osobní údaje

LR: mhm a jakého ste vyznání, nebo byla ste [vyzná-]

VP: [Římskokatolická]

Vera (1913) 2.351 568:585
Další osobní údaje

LR: mhm a vaše maminka jaké měla povolání?

VP: maminka neměla žádný [povolání]

LR: [neměla byla v domácnosti]

VP: tenkrát ženský [nebyly]

LR: [aha]

VP: zaměstnaný tak se starala o nás tři děti, ale měli sme taky
služebnou ee na e práci domácí a mimoto sme, tatínek měl koně, aby
moh za těma pacientama [jezdit]

LR: [mhm]

VP: do těch hor a tak, no tak tak sme měli aji vyjížďky třeba v zimě
na saních, jo

Vera (1913) 2.351 176:194
Další osobní údaje

LR: v té Vídni, kdy ste byla jaký rok to byl

VP: rok? no to mohlo být tak třicet nebo [jednatřicet]

LR: [mhm]

VP: jo a to sem byla v tý Vídni ee na právě na to šití a na němčinu

LR: mhm

VP: takže já sem tam sice byla jako volontérka, takže sem tam nebyla
placená, ale byla sem tam na němčinu v závodě, jo, takže sem ee tam
vlastně byla zaměstnaná, ale jen tak, jen tak a abych se naučila
německy

LR: mhm

VP: to byl předpoklad tatínkův, no a tam se byla celej rok, ovšem
asi třikrát sem byla mezitím doma, ale chodila sem tam hodně do kina

Oldrich (1920) 2.351 196:226
Další osobní údaje

LS: ((smích)) <vypadá to že jo> a ještě bych se zeptal ee jaké bylo vaše povolání vlastně jestli byste mohl shrnout co ste dělal až do odchodu do důchodu jenom, stručně opravdu

OH: no tak to sem (.) byl ve Zbrojovce zaměstnanej ee protože, no my sme měli takhle (.) otec von (.) ee za doby protektorátu (...) dělal vlastně Kovotěs jo, to kovový těsnění do oken a dveří, to se klepalo ee hřebíčkama (vlastně) a napínalo a

LS: mhm

OH: ( ) no tak s (.) ee takže (teď) jak von k tomu přišel protože ňáká z Anglie ňákej Supr Hermit ta firma ta to kovový těsnění, on byl ee ten ee zástupce nebo já nevím jestli to byl (.) no prostě ňákej (.) on dojednával ty obchody s těma lidima že to byl obchodní zástupce takovej ňákej v té firmě Supr Hermit, von byl sice Žid, no ale ee machr no tak dovedl lidi přesvědčit, že to je dobrá věc (.) no tak nakonec kšefty se hejbaly (.) no a to bylo eště než sem ee vlítl Hitler, jo, těsně předtím, takže (já) otec asi rok nebo ee (.) rok a půl dělal ten Supr Hermit (.) no a to ee bylo zaměstnání vlastně výhodný, no ale jenomže jak přišel Hitler tak (.) voni byli ti ee maji- ee jako s ee jestli to byl majitel nebo co tak von byl Žid

LS: mhm

OH: tak von byl nucenej ee von věděl jak to ee de s Hitlerem, tak prostě utekl. no a teď ta firma Supr Hermit se zastavila prakticky, tak otec si zažádal o živnostenskej list (.) přes noc vymyslel (.) že by se to mělo menovat Kovotěs kovový těsnění (.) a taky to sedlo (.) no a tak celou tu válku ee lítal tady se kšeftovalo s tím Kovotěsem se prováděly ty montáže, vono tam bylo mně se zdá dokonce aji dvacet montérů dokonce a

LS: mhm

OH: no prostě ro- vzkvétalo to. ta živnost teda jako taková. (..) až do toho roku pětačtyřicet.

LS: a vy ste potom dělal co?

OH: a do (toho) roku, já sem potom (.) ee roku

LS: po tom roce štyrycet [pět]

OH: [potom] roku štyrycet (.) pět (..) já jsem ee tam dělal v tom [Kovotěsu]

LS: [mhm mhm]

OH: tam byly takový napínavý situace že ee (.) ty odbory ee tam to bylo ještě to nebylo jako ee roku ee ještě to nebylo zkomunistovaný (.) zkomunizovaný <to nebylo ještě> takže tam se to porád dohadovalo (co by) bylo lepší, takže otec zase vodstoupil ee ze mě udělali majitele toho Kovotěsu a pak zase zpátky, no a nakonec to dopadlo tak, že roku štyrycet vosum (.) to (...) všechno šlo (.) no prostě se to znárodnilo.

LS: mhm

OH: ten slavnej Kovotěs no. ale my sme zatím dělali (.) ee (.) jak to bylo? od roku štyrycet pět (.) voni ee otce tym byl ňákej disponent tesaur ((Tesauer)) v tom Kovotěsu (.) a von to byl ee to byl gauner. von za první republiky zpronevěřil asi deset tisíc korun sokolskejch peněz tak ee dostal flastr. no a až bylo po pětade- roku pětaštyrycet, tak potkal ee ňákej Šrámek, von tenkrát bydlel u nás na těch Špitálkách.