Citát
06.373
2080:2082
JC: no takže sme mohli jako třeba jít v neděli a pak i v pondělí
třeba. třeba v neděli na sokolovnu ((Kino Sokol v Líšni)),
v pondělí, to vím, že v pondělí, to sem taky jednou byla myslím.
06.373
419:421
JC: my sme to řešili tak, že ee já sem byla taková vychytralá, já
sem si koupila za tři koruny, a sedla sem si, když bylo volno, za
štyry, jo?
06.373
573:576
JC: a voni mívali, voni to pak vod- několikrát hráli, to taky bylo,
to už sem pak až byla větší, tak sem si říkala, co voni dávali je
<nepřístupný, tak pak dávali ve dvě hodiny> víte, tak eště sem se
tak, jako děcka sme chodili ee jako na tu...
06.373
1371:1394
JV: [pamatujete si, když ste] ještě jako dítě, chodila ste třeba na
nepřístupné filmy?
JC: nó já si nepamatuju, že by mě někdo za-, né, asi né.
JV: ne.
JC: a voni to, si nepamatuju, že by mě někdo zahnal nebo něco. ne,
to ne.
JV: počkejte, jako že ste teda chodila a nikdo vás nevyhnal, nebo že
ste se nedostala nikdy. dostala ste se na nepřístupný film nebo
nedostala.
JC: já sem myslím ani nešla, protože tak ňák, tak ňák, ale tak...
JV: nebo si toho nejste vědoma, že byste byla na <nepřístupným
filmu.>
JC: tak, že by nás, to si vůbec nepamatuju [že by nás]
JV: [a chodila] ste třeba do kina bez placení?
JC: taky né, to sme vždycky, to sem ňákou tu korunu vždycky měla.
06.373
1417:1424
JV: hm a dobře. a když ste teda chodila ee pamatujete si třeba, jak
ste se chovala vy a jak se chovali ostatní? konzumovala ste třeba
ňáké nápoje nebo ňáké jídlo?
JC: ne, to nebylo. no tak to se šustilo ňáký ty cukrlata, jo, ale
jakorát ty děcka v těch prvních, a vždycky tam chodili takový,
takový jak bych řekla trošku nezvedenci do těch prvních řad, jo?
<takže do té první řady> taky sem si nikdy nesedla, jo?
06.373
1582:1589
se mně to tenkrát zdálo, že jako do toho kina ee přece šel každej
lepší voblečenej, nebo to, já nevim,
JV: hm
JC: to se spíš na to [hledělo, víte?]
JV: [oblékali se (lépe)]
06.373
264:269
LŠ: [protože] sem měla u sebe maminku,
LČ: mhm
LŠ: no a tak tak vona mně ty děti vopatrovala a já sem chodila pořád
do kina ((smích)).
06.373
407:422
LČ: a jak ste tam chodi- jak jak ste se tam dopravovali?
LŠ: pěšky.
LČ: pěšky ste chodili.
LŠ: no pěšky.
LČ: takže do tolik velké spektrum kin ste vlastně navštěvovali
poměrně, [už v tak malém věku]
LŠ: [jo] já sem byla hrozná kinařka, víte.
LČ: mhm
LŠ: jo
06.373
434:445
LČ: takže ste peníze dostávala od rodi- od maminky? na kino.
LŠ: to já už potom sem si vždycky ušetřila něco. vod (tetiček) a tak
jsem dostala,
LČ: když ste dostávala dárky, tak z toho.
LŠ: od maminky <ne>.
LČ: takže vám maminka na kino nedávala?
LŠ: em-em ((míněno ne))
06.373
718:741
LČ: a jak ste se v tom kině třeba chovali, měli ste ve zvyku třeba
jíst nebo pít v kině?
LŠ: ne ne, to nikdy. no tak někdy manžel koupil bonbóny nějaké, ale
jinak nic, tam se nejedlo.
LČ: a bonbóny ste si kupovali?
LŠ: no to von koupil vždycky nějaký.
LČ: před kinem nebo jak se to...
LŠ: před kinem, tam byl bufet takovej skoro v každým kině takovej
malej bufet, prodávali tam něco na pití a nějaký ty curklata.
LČ: a lidé si to kupovali?
LŠ: ano, hodně.
LČ: takže v tom kinosále to vypadalo tak, že ty lidé si jako
mohli...
LŠ: eště spíš tak šustili těma papírkama, to tak se lidi se některý
rozčilovali, víte