Citát

Zobrazují se záznamy 1 - 10 z celkového počtu 13

Milan (1932) 379.34748 1408:1417

LR: hm a změnil změnil se jiným způsobem ten výběr filmů, na ty
německé ste teda moc nechodili, až na výjimky,

ML: no tam byly ty, podívejte se, voni byly německý na který se dalo
jít, a potom byly ty tendenční,

LR: hm

ML: no pochopitelně žid sís ((Žid Süß)) <a podobně> no tak to bylo
jasný, jo.

Jiri (1924) 379.34748 287:301

JN: pamatuju si taky na film žid sís ((Jud Süß))...

LS: ten ste viděl?

JN: ten sem viděl.

LS: tady v Brně v kině?

JN: tady v Brně, jo.

LS: a jak se vám líbil, nebo, jak na něj vzpomínáte?

JN: no, vzpomínám s s takovejma roztodivnejma vzpomínkama, jo, já
sem nebyl nikdá antisemita, jo, aby se ne- jo, tak (..) voni Němci
se to snažili strašně zkreslit, že jo, tydlety...

Jiri (1924) 379.34748 477:479

JN: jo, to jenom třeba ten žid sís ((Jud Süß)) sme tak to byl člověk
zvědavej, voni to strašně chválili, taky na náměstí Svobody byl
jeden bylo jedno kino ((Central)), to bylo jen pro Němce.

Jaroslav (1926) 379.34748 1124:1143

JB: to máte třeba hráli takové německé film,

LG: mhm

JB: protižidovské, jo, jak se to menovalo kurnik, žid sýs ((Žid
Süss)),

LG: mhm

JB: se to menovalo jo, tak to bylo, vod já nevim jakýho spisovatele
((Lion Feuchtwanger)) to bylo, to je normální knížka tak to byl
barevné film protižidovské jo, (.)

LG: mhm, a na tom ste teda byl v kině?

JB: kde?

LG: na to ste šel

JB: no na tym sem byl, no.

Jaroslav (1926) 379.34748 1421:1424

marika rék
((Marika Rökk)) jo, to byla původem Maďarka, jo ta hrála v tym žid
sýs ((Žid Süss)), a to no. (.) a já bych si vzpomněl, ale to by
trvalo dlouho, to by chtělo nějakou štamprlu ((smích))

Borivoj (1927) 379.63850 348:357

BH: ano. (.) ano nebylo to tak často, (.) nebylo to tak často, ale
(.) byly prostě v tom štyrycé- v tom roce čtyrycet dva prakticky už
byla t t jiná série filmů, jiný filmy. (..) už tady byly prostě
německý.

LH: ehm.

BH: jo. hlavně teda, (..) německý, (.) že, a (..) vzpomínám si, že
sme byli, to byly, jeden pěknej německej film byl Zasněžená romance.
(.) to byl hudební film. (..) že.

Borivoj (1927) 379.63850 713:727

LH: á chodili ste ná filmy ee nebo chodil ste na filmy některých
těchto herců opakovaně?

BH: ano.

LH: které které to byly? nebo [kdo byl ten...]

BH: [no no hlavně] hlavně to to byla Zasněžená romance.

LH: ehm.

BH: jo. a potom mm později, později prostě to byly tady ty hudební
filmy, teď si momentálně nevzpomenu na (..) kde (...) písně, který
byly v té v té v těch filmech se hrají i dodnes, že. takže to hlavně
tady ty tyhlety (...).

Borivoj (1927) 379.63850 807:814

LH: ehm. a to právě tady mám další otázku, jestli ste šel na ňáký
film vícekrát? vy už ste zmiňoval tu ee Zasněženou romanci.

BH: ano, [ano.]

LH: [tu ste] viděl kolikrát, vzpomenete si?

BH: nevzpomenu, myslím dvakrát třikrát.

Ctirad (1931) 379.63850 1166:1174

em no nebo em zřejmě em ale to už bylo potom po až vlastně po
válce, jako filmy který, který velice ovlivnily můj život, to bylo až v
roce čtyrycet pět, to když mně bylo těch čtrnáct a byla už jaksi válka
pryč, a sem, právě do Studia ((Studio)), přišel film Zasněžená romance.

JV: hm

CN: to, to byl epochální film myslím pro celou generaci, tím muzikálním
teda fantastickým výkonem djůka elingtna ((Duke Ellington))

Ctirad (1931) 379.63850 1977:2012

JV: a ještě bych se zeptala, jestli si vzpomínáte na své první návštěvy
kina po osvobození.

CN: ano, tak co si z toho vzpomínám, to byl právě ten, ten film em ta
em zamilovaná romance ((Zasněžená romance)) se to menovalo, teďka si
to, Zasněžená romance, jo.

JV: hm

CN: jo, ano, tak to jestli to byl ovšem úplně první film po osvobození,
to asi ne. asi ne, já myslím, že to dorazilo sem někdy až tak ňák ke
konci pětaštyrycátýho roku, možná v šestačtyřicátým. ale em jaksi ta
úžasně svobodná atmosféra toho džezovýho ((jazz)) prostředí, to bylo
něco zcela epochálního teda to sme, to nám otevřelo teda úplně jiný
rozměry, toho prožitku. a na to se dalo jít mnohokrát teda.

JV: hm takže to bylo myslíte kvůli té hudbě? nebo...

CN: právě kvůli tomu, že to byla hudba džezová ((jazz)), kde teda
nebyla ta ta úžasná spoutanost do toho řádu, a formy, ale kde to teda
naznačovalo, že to je úžasná improvizace a taková spontaneita,

JV: hm

CN: a zároveň taky nesentimentální taková radostnost i těch vztahů
lásky, a kolektivu, a tak, takže přineslo to něco teda z takovýho
ducha, toho nejlepšího, co sme v Americe teda mohli nalézt pro sebe.

JV: hm

CN: otevření velice svěžího vzduchu, okny proudícího najednou,

JV: hm

CN: do této ustrnulé země. ale tak to nevím přesně, to možná opravdu
bylo až v roce čtyrycet pět, čtyrycet šest.