Citát
382.37956
2732:2750
Svět patří nám, to je em Voskovec a Werich
((Jiří Voskovec a Jan Werich))...
JV: ano.
ZP: jesi se nemejlím, jo?
JV: ano, ano.
ZP: tak to bylo taky em em vlastně film na sociální téma.
JV: ehm.
ZP: že, ten Svět patří nám, to je to jak voni stavijou, ne?
JV: ano, ano.
ZP: jak je tam ta, ten konflikt mezi tim podnikatelem a tim, že, to
je vono. tak to bylo taky pro mě tak jaksi zajímavý.
382.37956
2295:2303
LG: a Svět patří nám, od Friče ((Martin Frič)),
FR: tak to sem viděl. kde prostě ee (.) e mají ten ruční granát
v ruce e viděla ste to?
LG: jo jo jo.
FR: maj e e (.) krup esn ((Krupp Essen)), tak si to zača- e začnou
s Voskovcem ((Jiří Voskovec)) házet mezi sebou.
382.37956
329:333
JU: a druhý kino bylo když v Brně byla světová výstava k dvacátýmu
osmýmu roku tak se postavilo divadlo kde vystupoval Werich s eee s s
Voskovcem ((Jiří Voskovec a Jan Werich)) a kde hráli kde moja
maminka byla tam mi t- to vyprávěla no pak pak pak pak z toho bylo
kino, tak tam sme to se menovalo Elite ty bylo kino Elite no,
382.37956
2601:2602
RS: Svět patří nám viděl iks krát Voskovec Werich ((Jiří Voskovec a
Jan Werich))
382.37956
630:630
Svět patří nám, to sem viděl Voskovec a Werich ((Jiří Voskovec a Jan Werich)), to určitě, aj v, ale to myslím v televizi všecko.
382.41820
2282:2291
ZP: ne Štěpničková, ale ěště jedna, no já už si nevzpomenu. eště
teďka nedávno hrála.
JV: hm. to už...
ZP: Zita Kabátová!
JV: jo, Zita Kabátová.
ZP: Zita Kabátová,
382.41820
2303:2305
už sme tehdy dokázali vocenit špatnýho herce vod lepšího
herce. musím říct, že ta Mandlová ((Adina Mandlová)) žádná velká
herka nebyla, jo. kdežto ta Zita Kabátová jo.
382.41820
2398:2419
LG: já se kouknu, hm to je to Muži nestárnou, tady nahoře,
FR: no,
LG: od [Slavinského] ((Vladimír Slavínský))
FR: [Zita] Kabátová ((Zita Kabátová)) (.) jo, (...) ji- moment, tak
to je něco jinýho. on totiž e
LG: mhm
FR: (nejprve) se ee zajímá o s- o star- star- jako mladá to byla,
potom [se]
LG: [mhm]
FR: zajímá o její dceru, [a]
LG: [jo]
FR: e ona řekne, prosím vás (ať si ji) radši vezme ať už mi dá
pokoj, ((smích))
382.37956
276:288
hlavně prostě mě zajímaly hudební
filmy.
LH: ehm.
BH: á tak ty mě jako (..) víc (.) víc prostě přitahovaly. bylo jich
sice hodně málo...
LH: ehm.
BH: ale byly, že, (takže) prostě ( ) řekl třeba em (.) s Voskovcem
a s Werichem ((Jiří Voskovec Jan Werich)) (...) ano, Hej – rup! (..)
a prostě tady tyhle ty.
382.37956
309:323
LH: vy ste říkal, že ste měl rád hudební filmy. zpívali ste třeba
filmové písničky?
BH: [ano.]
LH: [nebo] vy sám ste si [zpíval?]
BH: [ano] velice rád. [a dodnes.]
LH: [vy ste zmiňoval (to)] Voskovce a Wericha ((Jiří Voskovec a Jan
Werich)) hlavně tedy myslíte?
BH: no tak to ne, to nebyli jenom Voskovec a Werich ((Jiří Voskovec
a Jan Werich)), to byla tedy prostě hudba (..) (prakticky) džezová
((jazzová)) (..), (džez) ((jazz)) z kterej mě, kterej mě zajímál.