Citát

filmy legrační a takový, jo (.) takže (.) já vím
ešče tam byl ten (.) film tam hrál myslím Plachta ((Jindřich
Plachta)) (.) o tom e (.) co měl toho koně (.) ježiš můj přítel (.)
jak se ten film jenom menoval? e (..) Karel a já (.) Karel a já
Karel byl ten kůň <a (.) on hrál toho> majitele tak to vim (.) že
sem viděla taky a (.) hrozně se nám to líbilo <teda, že>

a jinak to byly takový to Karel a já em Plachta ((Jindřich
Plachta)) a Dítětová ((Jana Dítětová)), to byla jeho dcera, s tím
kominíkem, Pešek ((Ladislav Pešek)) tam hrál toho kominíka, a
takový. a eště tam potom za ňu začal chodit někdo, kdo už přesně
nevim. to byly takový filmy který, který sem měla ráda, který, no
bylo jich víc samozřejmě potom, no ti herci, no a takový.

e velmi dobrý to byly předválečný
filmy byl hugo hás ((Hugo Haas))

LG: mhm

FR: (.) e některý a von hrál (.) Okénko to hrál tam rasa (.) no
prostě, a jestlipak víte kde bydlel v Brně

MJ: ale ví- vím, že sem některé viděl víckrát.

JV: a vzpo[menul]

MJ: [a s ]chutí

JV: vzpomněl byste si třeba, které to byly? jaké filmy?

MJ: no všechny Burianovy ((Vlasta Burian)), všechny Voskovce a
Werich- cha ((Jiří Voskovec a Jan Werich)) o těch ee š- Škola,
základ života a Študáci a kantoři, to byly ty filmy, to bych se
díval furt.

JV: mhm á proč myslíte, že vás právě tyto filmy zaujaly? proč si
myslíte že

MJ: to bylo něco zvláštního. to měly to (...) no protože e e to byl
e opravdu uměleckej výkon,

JV: mhm a takže myslíte, že třeba na vás ty studentské filmy
působily právě kvůli tomu, nebo

MJ: a- atmosférou aj myšlenkou.

JV: mhm

MJ: dyť ten ten závěr je jednoznačný. jak ten profesor ee nakonec
řekne em ti š- ti študenti mají svou duši.

JV: mhm

MJ: a to prokazuje celým, napřed je nepochopil, ale nakonec řekl,
oni mají (jít) svou duši, že jo. on rozuměl té mládeži, to člověk
zná nazpaměť pomalu, ale rád se na to dívám, protože to je hodnota.
jako rád poslouchám hudbu nebo básně, čtu jednu báseň pořád až ee
pořád v ní hledám ně- ee nacházím něco hezkýho, v opakování, to je,
podle mě kvalita hraje jedině ee roli tím, že si to člověk může
stále poslouchat nebo číst a nebo se na to dívat.

Vídeňská krev, vínr blút ((Wiener Blut – Vídeňská krev)),
ano, tam byla výborná zpěvačka.

tak nebo Vídeňská
krev, to vím, to je, to bylo něco jedinečného.

JC: si pamatuju, dávali tu Vídeňskou krev ((Vídeňská krev)), to je
taky taková, krásný melodie a ((směje se)) voni voni taky začalo
houkat, tak sme to ani nedokončili, jo.

JC: [no to sem,] třeba ta Vídeňská krev měla krásný melodie, no že
sme ten konec neviděli. pak sme,

JV: neviděla ste konec?

JC: voni, voni nám vypli proud, nebo měli, už, už houkali nebo něco,

JV: hm

JC: to sme neviděli.

LR: ten film, tady ten seznam třeba, že ste na tom někde byli,
říkala ste na té Vídeňské krvi ((Vídeňská krev)) ste byli
s manželem,

VP: jo.

LR: pamatujete si třeba ještě kde ste na tom byli?

VP: no (.) jo počkejte, ale to nebyl film, to bylo divadlo.

LR: aha, takže ste byli... [mhm]

VP: [to] bylo divadlo a taky to bylo tady v Brně jak je skala
((Scala)), tak zezadu je kino

LR: aha

VP: jo tam to bylo, nó to to se nám moc líbilo.

LR: mhm

VP: nebo prostě to sme tleskali a to byl m- to byl moc hezkej večer
(.)