Citát

JC: jak Hrušínský ((Rudolf Hrušínský)) když byl mladej, tak to bylo.
a pak, to bylo, to já nevím kdy pak, ta Předtucha, tam měl blbou
roli, tak to sme měli na něho chvilku takovou, a to sme probraly i
s těma děvčatama, jo, to se tak ee...

JV: dobře. a vzpomenete si na svoji první návštěvu kina po
osvobození?

ZP: snad to byl ten ( ) ne. to si nevzpomenu, kerej první film.
ale vim, že to byli teda ty saloveni ((Pět Sullivanů)), Bílé útesy
doverské, em a ty z těch sovětskejch filmů teda ten Ejzenštějn, ten
Křižník Potěmkin, ještě tam byl ně- nějakej Něvský něco bylo, to už
si nevzpomenu.

LG: a měl ste ňáké kino do kterého ste chodil jako nerad? které se
vám nelíbilo, nebo ňáké neoblíbené kino jestli ste měl.

JB: já sem neměl rád takový ty drahý kina, no, to bylo zkrátka, to
bylo drahý zajedno a hráli tam kolikrát takový filmy, který se mně
nelíbily no, Občan Kane, třeba si pamatuju, to je amerikej film,

LG: no to znám.

JB: já sem tomu nerozuměl tenkrát, ale chtěl bych to vidět teďka,
no, když už su staré a porovnat to jestli bych tomu teda porozuměl
nebo takhle.

LG: no ten nám pouští povinně ve škole.

JB: no Občan Kane, to si pamatuju na to sem byl, a že že se mně to
nelíbilo, no tak nelíbilo, já sem tomu nerozuměl zkrátka, no,

já vím že to dost dávali, to to Magdino štěstí
((pravděpodobně Lízino štěstí)) nebo jak potom Madla zpívá Evropě,
tak to se mně moc líbilo, to všechny tři, to byly asi tři díly,
děvčátko ((možná Bláhové děvče)), nebo ňák takový, tak to sem, tak
to sme tam taky, to sme tam chodívali taky, pak sem to viděla ještě
jinde. to že sme bydleli na té Obřanské, tam sme to měli kousek
teda.