Citát

JC: tak taky sme vo tu politiku tolik nedbali, to je pravda, ale
podle tak toho se mi nelíbili, tak sem tu trojku volila. no tak to
sme tenkrát šli ještě na tu orlovnu ((Kino Orel)), a tam sme vlezli
o přestávce, a dávali tu, Celý svět se směje. to ještě bylo, ty
ruský, nebo Děti kapitána Granta, že, to bylo, a tam byly ty pěkný
písničky a to. a to ještě sme tak jako vo přestávce tam vlezli, a
ještě se dívali. tak sme byli takoví, ee dá se říct lidově lační
toho, ňáké té zábavy, že.

BK: [ne ne ne] no ne tak samozřejmě když se hrály takový ty
buditelský filmy

JV: mhm

BK: že to Žižka ((Jan Žižka)) a takový ty (filmy) že teď je už zase
taky promítají takoví ti slavní naši čeští herci, tak to sme
samozřejmě všechno brali, protože sme byli všichni takoví [zapálení]

JV: [takže vy] ste reagovali [do toho]

BK: [ano] všichni sme byli takoví [národnostní]

JV: [to vám přišlo,] jakože že že to je to vaše

BK: no ano ano

pak se tam hodně hrávalo o Žižkovi ((Jan Žižka)) (..) a nebo ee takovej legrační film to byl šaplin ((Charlie Chaplin)), ten měl ty ty přední nohy takhle <vod sebe>

LS: <jo jo>

OH: a chodil s tou hůlčičkou a

LS: aha

OH: točil jou dycky takhle h- okolo sebe

filmy legrační a takový, jo (.) takže (.) já vím
ešče tam byl ten (.) film tam hrál myslím Plachta ((Jindřich
Plachta)) (.) o tom e (.) co měl toho koně (.) ježiš můj přítel (.)
jak se ten film jenom menoval? e (..) Karel a já (.) Karel a já
Karel byl ten kůň <a (.) on hrál toho> majitele tak to vim (.) že
sem viděla taky a (.) hrozně se nám to líbilo <teda, že>

a jinak to byly takový to Karel a já em Plachta ((Jindřich
Plachta)) a Dítětová ((Jana Dítětová)), to byla jeho dcera, s tím
kominíkem, Pešek ((Ladislav Pešek)) tam hrál toho kominíka, a
takový. a eště tam potom za ňu začal chodit někdo, kdo už přesně
nevim. to byly takový filmy který, který sem měla ráda, který, no
bylo jich víc samozřejmě potom, no ti herci, no a takový.

EF: první moje návštěva kina mně byly čtyři roky, protože to sme
bydleli eště, bydleli ještě na venkově. a ( ) já sem se
narodila původně v Kounicích ((Dolní Kounice)). to bylo malé
městečko, že, a to byly ty pojízdné kina. no a moji rodiče, protože
na to kino chtěli jít, že, to byl zázrak, když něco takového přišlo
za první republiky. no tak mě vzali na záda holt a já šla s nima,
takže... a byly to němé filmy tehdy, že. tak já si akorát pamatuju,
maminka mně potom řikala, první ten film se menoval Sklenice vody. a
to vím, že takovej hézkej s fouskama, že podal takové hezké ženě
sklenici vody, ale o co šlo, to teda sem nevěděla, ale tu Sklenici
vody, ta se mně zafixovala nějak do paměti. tak to byl můj první
film.