Citát

LG: a Svět patří nám, od Friče ((Martin Frič)),

FR: tak to sem viděl. kde prostě ee (.) e mají ten ruční granát
v ruce e viděla ste to?

LG: jo jo jo.

FR: maj e e (.) krup esn ((Krupp Essen)), tak si to zača- e začnou
s Voskovcem ((Jiří Voskovec)) házet mezi sebou.

Svět patří nám taky Werich ((Jan Werich))

RS: Svět patří nám viděl iks krát Voskovec Werich ((Jiří Voskovec a
Jan Werich))

Svět patří nám, to byl Voskovec a Werich ((Jiří Voskovec a Jan
Werich)),

Svět patří nám, to sem viděl Voskovec a Werich ((Jiří Voskovec a Jan Werich)), to určitě, aj v, ale to myslím v televizi všecko.

MH: třeba adyna mandlová ((Adina Mandlová)) hrála v jednom, v jednom
jediném německém filmu Svěřuji ti svou ženou, tam hrála, hajnz rýman
((Heinz Rühmann)), to nebudete znát, to byl komik, a tu scénu... on
ji furt sledoval a hlídal,

AV: hm, hm.

MH: a vona mu nemohla uniknout, takže já se vás zbavím, podržte mně
ak- kabelku a von ju vzal a vona začala křičet pomóc, von mně
<ukradl kabelku>. ((smích))

tak jestli sem viděla prvně Na Svatém Kopečku,

JV: hm

JC: a to si pamatuju, to tenkrát byl ten ee voni von v rádiu aj
vtipy vykládal, ten Šindler ((Valentin Šindler)), von byl aj zpěvák,
ale byl to Stréček Křópal z Břochovan.

JV: ((směje se))

JC: a von hrál tam v tom filmu. a hrála v tom filmu Světla
Svozilová, to si pamatuju, Láďa Pešek ((Ladislav Pešek)), a vo- von
byl menší než vona, vona byla vysoká. jo, a pak tam hrála ta, tu
hlavní roli hráli jiřina štajmarová ((Jiřina Steimarová)), to ještě,

JV: takže Na Svatém Kopečku,

JC: to ještě byla taková oblíbená jo? a to je vlastně dcera toho
jiřího štajmara ((Jiří Steimar)), toho herce, to sem četla vo nich
ty knihy a teď sem četla vo [Kodetový,]

JV: [a šla] ste třeba na ňáký film víckrát?

JC: jo, to na tom <na tom kopečku ((Na Svatém Kopečku)) sem musela>
vidět mockrát. no na tom svatým kopečku ((Na Svatém Kopečku)).

SM: takže to byla jako rodinná záležitost a em ale nebyla to jediná em
potom ((smích)) byl takzvanej strejček Křópal ((stréček Matěj Křópal
z Břochovan)) to vám, jestli ste to už neslyšel od někte[ré pamětnice]

LS: [ne ne ne ne ne]

SM: ne?

LS: ne.

SM: to (ty) se e to byli dva herci brněnskýho divadla, menovali se
Šindler valneti- byli to bratři, Valentýn ((Valentýn Šindler)) a a
Josef Šindler

LS: mhm mhm

SM: a e ti e hráli v brněnským divadle a hráli komický postavy strejčka
Křópala a jeho e jeho synovce.

LS: mhm

SM: ale pak se dokonce aj vobjevila tetička Křópalová a e to bylo hodně
ee to vysílalo rádio tehdy tehdy nebyla televize, tak si pamatuju, že
když to mělo být, tak tatínek už to věděl a všichni tři sme si lehli do
postele, protože byly sluchátka na uši a poslóchali sme to všichni tři,
každý měl svoje sluchátka a toto sme poslouchali a ono to pak bylo
nějak zfilmovaný

LS: aha.

SM: a objevilo se to, ve filmu

LS: no.

((rozhovor krátce přerušen jinými osobami))

SM: e no eh je počkejte tak to sem řekla že e že e

LS: že to bylo zfilmováno [ste skončila]

SM: [že to bylo] zfilmováno a tak to sme zase šli celá rodina, páč
tatínek to strašně obdivoval, no. ((smích))

ale taky sem měla ráda to ten vojenský film, co teď tam hrál
Hrušinský ((Rudolf Hrušínský)), zabili nám Ferdinanda, [jak se to
menovalo]
SM: jo do do dobrý vojá- voják Švejk? Švejka, (.) voják Švejk.
((Dobrý voják Švejk))
VB: ano, ano,
SM: podle e
VB: ano.
SM: podle Haška ((Jaroslav Hašek)) to bylo zfilmováno, no. a ten už
byl barevný, ten [Švejk ((Dobrý voják Švejk)) s tím Hrušinským
((Rudolf Hrušínský)) že]
VB: [no místy] kdy byl e ten to to bylo na dva díly to vysílali, a
ze začátku tam zas byl jenom černý film. a pak už to bylo barevný.