Citát
379.27280
397:418
a taky se mi moc líbily filmy, které v té Vídni a tam si
vzpomínám na takový filmy, takový jako operetní
LR: mhm
VP: na to sem hrozně ráda tam chodila v té Vídni a tenkrát byl jako
hlavní herec v těch operetách wili forst ((Willi Forst)) a ona jako
subreta hlavní taková ee diva lilian harlej ((Lilian Harvey))
LR: mhm
VP: a to mělo takovej velice pěknej ee jako baletní a a takové
takovej veselej motivy tam byly, jo, a hezký písničky, to jedno se
ten jeden film se menoval cvaj hercin im drajvírtát ((Zwei Herzen im
Dreiviertel-Takt)) dvě srdce ve třičtvrtě [taktu] ((Dvě srdce v
tříčtvrtečním taktu))
LR: [taktu] mhm
VP: no a eště takový podobný nějaký, tak to sem chodila tam hodně,
tak tam sem možná ale, možná že to už sem byla aj ve Frýdlantě v
nějakým tom [filmu]
379.27280
1653:1654
Dvě srdce v tříčtvrtečním taktu. to vím že ten, něco ten
film běžel, ale na to se nechodilo jako mládež,
379.27280
2170:2178
LG: jo, tak Dvě srdce v tříčtvrtečním taktu to je ňáký [německý
film]
FR: [to to to je] jo to to byl e cvaj hercn im e drajfírtl takt
((Zwei Herzen im Dreiviertel-Takt)) [jo?]
LG: [jo], přesně
FR: a to sem neviděl, to bylo to bylo vesměs e to to limonády, [jo?]
379.37451
849:897
SM: on uměl perfektně česky, že, čili hrával a dodneška, před rokem sem
viděla, myslím sem vám to už asi řekla, ne, před rokem se objevil na v
té, ani ne před rokem, to eště míň, se objevil najednou film, který
vůbec sem z toho mládí neznala.
LS: no vidíte.
SM: ale jenže já (.) a opravdu sem si uvědomila, jakou jakou ten film
udělal ohromnej skok
LS: mhm
SM: z e ten rakouskej třeba ano, páč ten sme zase neviděli, za války to
nesmělo, za komunistů, e tady rakouský filmy žádný nebyly, čili já sem
ho dlouho neviděla, snad jenom opakování, jestli bylo ňákýho toho
starýho filmu z té první republiky, ale toto se objevilo jako to byl
nový film ale em hrála tam eště s nim Hana Vítová, čili em nebyl to tak
novej, protože vona zemřela tak deset, patnáct roků už to je. no, takže
a ta tam byla s ním jako jeho partnerka a em byl to e film e který už e
měl úplně jiný téma, víte, už to nebylo jenom to zamilování a e jenom
takový ty em povrchní věci, ale em ona byla propuštěná ze zaměstnání a
nemohla dostat nový nový zaměstnání a nějak potom pomocí toho herce
tedy, který tam měl ňákou roli někde, takže em se pak nakonec dostala
někam a e pr- a me- menovalo se to, mělo to takovej dobrej název, že
třeba jestli se vám už někdo vo tom nezmínil, kterej prostě em jako
vobsahoval to, že ee jakoby ženy em e že byla v takové situaci, ona
dost dlouho nebyla zaměstnaná, takže se jí dařilo špatně a takhle a em
rozhodně to b- v tom názvu byl dvou dvouslovní a byly to ženy, ale
LS: Výdělečné ženy? nebyly to Výdělečné ženy?
SM: možná že ano.
LS: to se mi vybavuje název jako takového filmu
SM: ano.
LS: Výdělečné ženy, ale nejsem si [jistej, jestli (sto pro-)]
SM: [ale on se obje]vil řikám určitě poprvé se u nás objevil [takhle]
LS: [mhm mhm mhm mhm]
SM: [rok to slabě] bude. že sem byla, jak sem uviděla e v televizi em
mám taky program, že, tak sem uviděla, že tam hraje <Rolf Wanka jako
první,> tam byl jako na prvním místě a Hana Vítová, no tak hned sem si
řekla, no to je pro mě, takže to sem si určitě ten čas našla, abych se
na to dívala a že se mi to moc líbilo, že to bylo už úplně jinýho rázu
než to, co sem viděla za svých dětských a mladých let.
379.122021
900:906
LG: a s tou marikou rék ((Marika Rökk)) byl třeba váš nějaký
nejoblíbenější snímek
JU: no jo byl byly to bylo kind de dónau ((Kind der Donau)) Dítě
Dunaje vona byla jakože vyrostla na tym n- na tym šlepru na tym
Dunaju co se tahala ty její rodiče tatínek byl kapitán a jednak byla
rajská jednak uměla zpívat ste- tancovat stepovat
379.63850
348:357
BH: ano. (.) ano nebylo to tak často, (.) nebylo to tak často, ale
(.) byly prostě v tom štyrycé- v tom roce čtyrycet dva prakticky už
byla t t jiná série filmů, jiný filmy. (..) už tady byly prostě
německý.
LH: ehm.
BH: jo. hlavně teda, (..) německý, (.) že, a (..) vzpomínám si, že
sme byli, to byly, jeden pěknej německej film byl Zasněžená romance.
(.) to byl hudební film. (..) že.
379.63850
713:727
LH: á chodili ste ná filmy ee nebo chodil ste na filmy některých
těchto herců opakovaně?
BH: ano.
LH: které které to byly? nebo [kdo byl ten...]
BH: [no no hlavně] hlavně to to byla Zasněžená romance.
LH: ehm.
BH: jo. a potom mm později, později prostě to byly tady ty hudební
filmy, teď si momentálně nevzpomenu na (..) kde (...) písně, který
byly v té v té v těch filmech se hrají i dodnes, že. takže to hlavně
tady ty tyhlety (...).
379.63850
807:814
LH: ehm. a to právě tady mám další otázku, jestli ste šel na ňáký
film vícekrát? vy už ste zmiňoval tu ee Zasněženou romanci.
BH: ano, [ano.]
LH: [tu ste] viděl kolikrát, vzpomenete si?
BH: nevzpomenu, myslím dvakrát třikrát.
379.63850
1166:1174
em no nebo em zřejmě em ale to už bylo potom po až vlastně po
válce, jako filmy který, který velice ovlivnily můj život, to bylo až v
roce čtyrycet pět, to když mně bylo těch čtrnáct a byla už jaksi válka
pryč, a sem, právě do Studia ((Studio)), přišel film Zasněžená romance.
JV: hm
CN: to, to byl epochální film myslím pro celou generaci, tím muzikálním
teda fantastickým výkonem djůka elingtna ((Duke Ellington))
379.63850
1977:2012
JV: a ještě bych se zeptala, jestli si vzpomínáte na své první návštěvy
kina po osvobození.
CN: ano, tak co si z toho vzpomínám, to byl právě ten, ten film em ta
em zamilovaná romance ((Zasněžená romance)) se to menovalo, teďka si
to, Zasněžená romance, jo.
JV: hm
CN: jo, ano, tak to jestli to byl ovšem úplně první film po osvobození,
to asi ne. asi ne, já myslím, že to dorazilo sem někdy až tak ňák ke
konci pětaštyrycátýho roku, možná v šestačtyřicátým. ale em jaksi ta
úžasně svobodná atmosféra toho džezovýho ((jazz)) prostředí, to bylo
něco zcela epochálního teda to sme, to nám otevřelo teda úplně jiný
rozměry, toho prožitku. a na to se dalo jít mnohokrát teda.
JV: hm takže to bylo myslíte kvůli té hudbě? nebo...
CN: právě kvůli tomu, že to byla hudba džezová ((jazz)), kde teda
nebyla ta ta úžasná spoutanost do toho řádu, a formy, ale kde to teda
naznačovalo, že to je úžasná improvizace a taková spontaneita,
JV: hm
CN: a zároveň taky nesentimentální taková radostnost i těch vztahů
lásky, a kolektivu, a tak, takže přineslo to něco teda z takovýho
ducha, toho nejlepšího, co sme v Americe teda mohli nalézt pro sebe.
JV: hm
CN: otevření velice svěžího vzduchu, okny proudícího najednou,
JV: hm
CN: do této ustrnulé země. ale tak to nevím přesně, to možná opravdu
bylo až v roce čtyrycet pět, čtyrycet šest.