Citát
379.44549
2323:2328
Sobota, to ta Sobota už byla ke konci války.
JV: hm
JC: ta byla, to byly ty děvčata jako v tom, obchodním domě mám dojem
nebo něco.
379.44549
2945:2969
a Sobota, to byl
českej film, kde hrály štyři přední český herečky. hlavně tam byla
Jiřina (..) [její syn její syn hraje]
LS: [Jiřina Štěpničková?]
SM: Štěpničková, ano.
LS: Štěpničková.
SM: Štěpničková, no em prostě byly tam čtyři. a bylo to dobrý.
LS: Hana Vítová,
SM: je to docela
LS: Adina Mandlová tam hrála taky.
SM: jo hrála tam aj [Mandlová?]
LS: [myslím].
SM: protože Mandlová em mě sem měla, že ta měla spíš takový ty e
humorný role ale né třeba ee Kristián a tak, to nebyly moc humorný
teda, no, takže ano a to sem viděla teda taky ty Sobota. (
379.37451
849:897
SM: on uměl perfektně česky, že, čili hrával a dodneška, před rokem sem
viděla, myslím sem vám to už asi řekla, ne, před rokem se objevil na v
té, ani ne před rokem, to eště míň, se objevil najednou film, který
vůbec sem z toho mládí neznala.
LS: no vidíte.
SM: ale jenže já (.) a opravdu sem si uvědomila, jakou jakou ten film
udělal ohromnej skok
LS: mhm
SM: z e ten rakouskej třeba ano, páč ten sme zase neviděli, za války to
nesmělo, za komunistů, e tady rakouský filmy žádný nebyly, čili já sem
ho dlouho neviděla, snad jenom opakování, jestli bylo ňákýho toho
starýho filmu z té první republiky, ale toto se objevilo jako to byl
nový film ale em hrála tam eště s nim Hana Vítová, čili em nebyl to tak
novej, protože vona zemřela tak deset, patnáct roků už to je. no, takže
a ta tam byla s ním jako jeho partnerka a em byl to e film e který už e
měl úplně jiný téma, víte, už to nebylo jenom to zamilování a e jenom
takový ty em povrchní věci, ale em ona byla propuštěná ze zaměstnání a
nemohla dostat nový nový zaměstnání a nějak potom pomocí toho herce
tedy, který tam měl ňákou roli někde, takže em se pak nakonec dostala
někam a e pr- a me- menovalo se to, mělo to takovej dobrej název, že
třeba jestli se vám už někdo vo tom nezmínil, kterej prostě em jako
vobsahoval to, že ee jakoby ženy em e že byla v takové situaci, ona
dost dlouho nebyla zaměstnaná, takže se jí dařilo špatně a takhle a em
rozhodně to b- v tom názvu byl dvou dvouslovní a byly to ženy, ale
LS: Výdělečné ženy? nebyly to Výdělečné ženy?
SM: možná že ano.
LS: to se mi vybavuje název jako takového filmu
SM: ano.
LS: Výdělečné ženy, ale nejsem si [jistej, jestli (sto pro-)]
SM: [ale on se obje]vil řikám určitě poprvé se u nás objevil [takhle]
LS: [mhm mhm mhm mhm]
SM: [rok to slabě] bude. že sem byla, jak sem uviděla e v televizi em
mám taky program, že, tak sem uviděla, že tam hraje <Rolf Wanka jako
první,> tam byl jako na prvním místě a Hana Vítová, no tak hned sem si
řekla, no to je pro mě, takže to sem si určitě ten čas našla, abych se
na to dívala a že se mi to moc líbilo, že to bylo už úplně jinýho rázu
než to, co sem viděla za svých dětských a mladých let.
379.67160
2076:2110
jak tam Smolík ((František
Smolík)) hrál, jak tam Smolík hrál toho starostu (..)
LS: český film myslíte?
JN: českej film.
LS: aha, tak František Smolík tam hrál starostu.
JN: no a jak se to menovalo.
LS: nevzpomenete si, o čem to bylo, ten film?
JN: no tak (..) von si em von pil víno pořád jo, ten starosta jo a
von si dal takovou míru, že sám pro sebe určil, kolik toho má vypít
a objevoval se tam anděl, kerej ho zrazoval vod toho a to bylo
tak... ((snímek Městečko na dlani))
LS: jo? tak to si teď vůbec nevybavuju, a je to film, který vznikl
před tím rokem čtyrycet pět?
JN: právě já ani nevim, čoveče, to právě nevím.
LS: teď se mi vůbec nevybavuje...
JN: to sem, to mohlo bejt po válce už.
LS: to je pravděpodobný že jo, hm (..) a ten vás zaujal tenhle film,
ten se vám líbil.
JN: ten se mi to bylo pěkně udělaný.
LS: to byla komedie?
JN: no to byla napůl komedie.
379.74151
2193:2208
ty sovětský filmy byly po té technické stránce
jako horší. ale po em ta náplň byla ohromná, vim, že nás to teda
zaujalo. to s- Ivan Hrozný třeba...
JV: hm.
ZP: nevim vod koho to je, kdo to zfilmoval.
JV: em ježiš teďka, to bych měla vědět...
ZP: to nevadí, vidím, jak na něho tam sypou ty zlaťáky jo, dyš to
toho svýho syna jak pak nechá zavraždit, to nás jaksi zaujalo. byly
silný filmy. to nebyly takový filmy, z kterejch byste šla, votřepala
byste se a už by se nevědělo co se tam hrálo. to byly filmy, vo
kterejch se uvažovalo, kdy se vzpomínalo na to, že to v člověkovi
něco zanechalo.