Citát

JC: no, abych vám řekla pravdu, já nevím, kdy ten film byl, to už
sem měla kamarádku tu Božku, a byly sme na nočním, motýlu ((Noční
motýl)). šestnáct mně bylo. to už sem rok pracovala,

JV: hm

JC: a to sem to sem proplakala, protože sem strašně těžko nesla, jak
von se k tej, ten Svatopluk Beneš k té Haně Vítové ((Hana Vítová))
zachoval, jo? vona vlastně ee si, vona pak kvůli němu měla, si
myslím život vzala nebo ně- nebo něco. to zas ten Hrušínský ((Rudolf
Hrušínský)) v té Humoresce ((Humoreska)) nebo, to mám možná
popletený,

MH: a pak Otázka života a smrti, to byl taky... to se vodehrávalo
jako na zemi jako na nebi, obrovskej amfiteátr, tam se jednalo o
soud, že totiž jeden letec měl být sestřelenej,

AV: hm.

MH: a ten průvodce, co ho měl doprovodit ho v mlze minul <a von
zůstal naživu a teď se dohadovali, jestli má umřít nebo nemá umřít>
((smích)).

a toto byl ten nádhernej film, jak jsem vám říkal, byl ten
soud nahoře, že jo...

AV: hm. Otázka života a smrti.

MH: to byla duchařina.

a potom teda těsně po
válce, když přišly nějaký anglický filmy, a to už mně bylo patnáct, to
už mně nebylo možná, a vás zajímá myslím jenom údobí do pětačtyřicátýho
roku, takže to pak ty ty robin hůd ((Robin Hood)) a, a myslím Kniha
džunglí, dva takový barevně naprosto teda do té doby nepředstavitelný
filmy, tak to bylo, to byla událost. ale to nezahrnuje už naši epochu.

akorát mmě jenom syn (.) jednou řekl, abych
na to šla, to bylo nějak (.) jak to nunátko mluvilo to byl americkej
film jo, jak se mělo narodit (..) kdo to mluví ((Kdopak to mluví))