Citát

LG: ((smích)) a stalo se, že ste třeba na nějakém filmu, ve kterém
on hrál, šla (.) opakovaně?

EB: to víte že jo. jo, jo.

LG: a máte nějaký rekord?

EB: ne ne, to si nepamatuju, ale vím, že sme e na některé filmy šly
dvakrát. to jo ((smích)) ale i naš- naše české filmy, když byly (.)
za války jaksi a to. to si pamatuju Krb bez ohně, to hrála právě
Zita Kabátová a (.) teď si nevzpomenu na jeho méno ten herec.

JJ: nás třeba tahly nějaký takový bych řekla (.) ee co sme to sme
byli myslim ale štyrykrát na tom to Krb bez ohně (.) jo

JV: mhm

JJ: (ten) nějak hana Hana Vítová s tým (..) Dvorským ((Alois
Dvorský)), ne

JV: mhm

JJ: to sme byli myslím ale <pětkrát na tom se nám libilo>

JJ: to si to si pamatuju ten Krb bez ohně si pamatuju, to sme viděli
aspoň pětkrát, [tak]...

JV: [a čím] vás to tak zaujalo? ja- jaktože ste na to tolikrát
<zašli>?

JJ: já nevim, to bylo em (..) mě se tam třeba strašně líbila ta
pisnička, jak vona zpívá tu ukolébavku [tomu]

JV: [hm]

JJ: děťátkovi (..) jo (.) to se mně tam líbilo (.) (u ní) (.) jak
ona stála u toho a Dvorský ((Alois Dvorský)) stál kousek za ňou

JV: mhm

JJ: to to mám furt to si na to si [nezapomenu]

JV: [to si pamatujete] teda jako [to si-]

JJ: [jo]

JV: silně vidím

JJ: no to bylo snaď ee (.) jinak to byl celkově pak tam hrála
(Miroslava) Milošinská ((neidentifikováno)) (..)

JV: mhm

JJ: já už si nepamatuju všechny ty co tam (.) prostě samí ty staří
herci

JV: mhm

JJ: tam hráli (.) a bylo to skutečně fakt (.) já sem řikala to (.)
snaď (.) by byl (pěkné ale jenom) jesi se to dochovalo (...) [( )]

JV: [ten] film ste pak už neviděla později?

JJ: ne po ee mně se zdá, že po válce to ešče ešče sem někde viděla

JV: mhm (.) ale třeba v televizi že byste...

JJ: ale to už potom po té válce už člověk neměl takové tu
příležitost (..) ale já mám dojem já... to to už si nevzpomenu (..)
že po té válce to ešče (...)

LZ: no, a to bylo, takže, takže to někdy do toho kina sme šli tak na
takový ty filmy, no, ale spíš to byly filmy takový jak sem říkala,
to Madla zpívá Evropě, Muzikantská Liduška, no potom už to, Krb bez
ohně, no takový ty zamilovaný filmy jako pro děvčata, no, to bylo
takový, no, když...

to vopakují dost často. Krb bez ohně, ta Uličnice to by

JC: [a ještě si za války] vzpomínám, Loď komediantů hráli, a to
zpíval tam ten robson, ((Paul Robeson))

JV: hm

JC: tu misisipi ((Mississippi)), to byly krásné filmy, ale voni pak
vlastně ee zakázali, ne? Němec se pak s tou Amerikou rozešel, že?
z kraje ještě ty americký chodily, ale pak už, pak už ne.

em já sem byl často v Universu, Universum, to
bylo v Nový, na Nový třídě, ((Nová ulice))
PSz: hm
PD: Lidická dnes,
PSz: hm
PD: sem se tam díval nedávno, tam je Městské divadlo, ne?
PSz: hm
PD: a tam sem viděl ohromně důležitej kla- americkej klasik, šou bót.
((Show Boat – Loď komediantů))
PSz: hm
PD: první verzi, kde zpíval em robson, ((Paul Robeson)) misisipi
((Mississippi))
PSz: hm
PD: no to bylo ohromný, a taky se ukázalo, no později se objevil v
Moskvě a bůh ví kde, v Americe měl velký potíže, že to byl důležitý
film. v dějinách filmu vůbec. em k tomu dodám moje paní je z Neapole,
mladší než já, vyrostla, doma se dívali na televizi už, na filmy starý,
každej den vod dvanácti do tří hodin do noci, a zvláště, její zvláště
oblíbený film je šou bót ((Show Boat – Loď komediantů)) první verze.
pak sme si to <koupili a pouštíme si to> na domácí aparatuře.
PSz: hm
PD: to si pamatuju velmi přesně. to byla velká událost.

LM: no to si vzpomínám. a to bylo zajímavé, já sem to sme byli o
prázdninách v Sušici v Čechách

MB: mhm

LM: a tam dávali film příšera jezera lochnes ((pravděpodobně
Tajemství jezera Loch Ness)). no tak já sem nevěděla co to, co to
je, ale byla sem poučena, co to co to je a taky sem byla poučena, že
to bude asi takové hrozně, no fantasie, co sem zas nevěděla co je
fantasie, to nevadí, ale že to bude něco umělýho takovýho, že se
nemám bát, že to je prostě tam ňáká pověst kolem toho a tak dále. no
a teď sme přišli do toho kina a jak emm a jak (biletář) povidá, ale
to děvčátko tam nesmí. no co se mnou v cizím ee na dovolené v cizím
e městě, že. bydlili sme v hotelu. no ale byl poučenej, že já vím o
co de a že rozhodně nebudu ani plakat ani se bát a no a tak mě tam
pustil, no a tak sem to viděla.

MB: a to bylo asi v jakém roce?

LM: (..) třicet, třicet, třicet dva, třicet dva, no tak tak nějak.

MJ: ale ví- vím, že sem některé viděl víckrát.

JV: a vzpo[menul]

MJ: [a s ]chutí

JV: vzpomněl byste si třeba, které to byly? jaké filmy?

MJ: no všechny Burianovy ((Vlasta Burian)), všechny Voskovce a
Werich- cha ((Jiří Voskovec a Jan Werich)) o těch ee š- Škola,
základ života a Študáci a kantoři, to byly ty filmy, to bych se
díval furt.

JV: mhm á proč myslíte, že vás právě tyto filmy zaujaly? proč si
myslíte že

MJ: to bylo něco zvláštního. to měly to (...) no protože e e to byl
e opravdu uměleckej výkon,

JV: mhm a takže myslíte, že třeba na vás ty studentské filmy
působily právě kvůli tomu, nebo

MJ: a- atmosférou aj myšlenkou.

JV: mhm

MJ: dyť ten ten závěr je jednoznačný. jak ten profesor ee nakonec
řekne em ti š- ti študenti mají svou duši.

JV: mhm

MJ: a to prokazuje celým, napřed je nepochopil, ale nakonec řekl,
oni mají (jít) svou duši, že jo. on rozuměl té mládeži, to člověk
zná nazpaměť pomalu, ale rád se na to dívám, protože to je hodnota.
jako rád poslouchám hudbu nebo básně, čtu jednu báseň pořád až ee
pořád v ní hledám ně- ee nacházím něco hezkýho, v opakování, to je,
podle mě kvalita hraje jedině ee roli tím, že si to člověk může
stále poslouchat nebo číst a nebo se na to dívat.