Citát

no em mám ráda
pohádky, v kině, takovou Pyšnou princeznu ((Pyšná princezna)) a ty
všecky po- ty staré. ty moderní, to...

ale (.) anebo hrozně se mně líbil náš film a byl
to ee ročník (.) osumnácet štyřicet osum ((Revoluční rok 1848))

LG: mhm

RM: a tam (.)

RM: a když byl dobrej film (.) tak si pamatuju na Jánošíka
((Jánošík)) (.) když byli (.) pršelo jak z konve a seděli sme pod
deštníkama (.) klidně a počkali sme až to skončí (.) a a utekli
nějací lidi, jo, ale (.) my sme seděli a (.) dodívali sme se na to
(..) a a hodně sme chodili (.) to bývaly ty doby, to byl aj vždycky
festival (.) a to bylo každej den, to sme si kupovali lístky na
všechny filmy co byly

RM: no t- to byly jéžiš maria (..) nevím všecky filmy co tam byly
ale

LG: mhm

RM: chodili sme teda na ty (.) všechny filmy (.) ( ) to byly ty
plátna obrovský, že? (..) takže to bylo ( ) (..) ale to už sem
byla vdaná teda (.) to už sem (...) nejvíc mně utkvěl <ten Jánošík,
protože tenkrát tak pršelo> (...)

já vím že to dost dávali, to to Magdino štěstí
((pravděpodobně Lízino štěstí)) nebo jak potom Madla zpívá Evropě,
tak to se mně moc líbilo, to všechny tři, to byly asi tři díly,
děvčátko ((možná Bláhové děvče)), nebo ňák takový, tak to sem, tak
to sme tam taky, to sme tam chodívali taky, pak sem to viděla ještě
jinde. to že sme bydleli na té Obřanské, tam sme to měli kousek
teda.