Citát

SM: to byla Švédka, ale em teď zrovna e kdy to bylo? potom hrála
šepoty, výkřiky ((Šepoty a výkřiky)) v tem v tom filmu. v tom a to byl
totiž e Bergman ((Ingmar Bergman)) byl režizér a ona byla jeho manželka
[a jak se]

LS: [to byla] liv ulmanová ((Liv Ullmann)).

SM: liv uvlanová ((Liv Ullmann)), ano, liv ulmanová ((Liv Ullmann)). no
tak ti aj při- ty byly barevný. ty filmy byly barevný a to sme teda na
ně velice jako chodili. ona byla teda výborná. to se nám strašně tam
líbilo a ona myslím že aj, pak sem si to později, já mám dokonce její
ňákou takovou životopisnou knížku, sem se dočetla, že ona si vybírala,
no ona měla manžela režizéra, čili ten to zařídil, že aby nedostávala
ňáký brakový filmy. em takže to vopravdu co vona tam a vím, že sem
viděla asi všecky filmy s ní a nebylo jich málo. ona tehdy

LS: ale to už bylo potom v pozděj[ším]

SM: [ale]

LS: období, že jo.

SM: to já nedovedu vodhadnout, kdy to bylo.

LS: to určitě, protože ona potom hrála až v šedesátých sedmdesátých
letech liv ulmanová ((Liv Ullmann)).

SM: aha.

LS: takže to už bylo asi pozdější [období, hm].

SM: [to už bylo] pozdější. tak to už bylo,

nebo aj mezi těma
většinou herci byli vynikající, jo, to bylo ty, co se menoval
Stanislav em najman ((Stanislav Neumann)), jo, Ferenc Futurista,
Emil fi- Fiala ((Eman Fiala)), těch tam bylo spoustu a to byli
výborní herci.

ty novější byly (.)
už potom taky takový (.) na tu dobu dělaný jako (.) rok na vsi
((pravděpodobně Vzbouření na vsi)) a a nebo tak nějak se to menovalo
(.) <já vím že tam hrál> Filipovský ((František Filipovský))
nějakýho dědka <(taky takovýho), už nevím jak to bylo> jak se to
všechno menovalo, ale (.)

no takový, povidám, byli to, skutečně si
člověk vzpomene na takový ty filmy, ten Filipovský ((František
Filipovský)), nebo Hrušinský ((Rudolf Hrušinský)), anebo ten Salač
((Vladimír Salač)), no to byli takový em, no tak,

LS: Eman Fiala. (...) to byly velice známé filmy, které dovedly
člověka upoutat.

no, a Werich ((Jan Werich))

Svět patří nám, to byl ten, Voskovec ((Jiří
Voskovec)) s Werichem ((Jan Werich)), že?

JC: ti dycky, ňáký kalhoty šili, ten, <tím parním válcem si žehlili
kalhoty.>

JV: myslíte Svět patří nám.

JC: já nevim, v kerým to bylo, ale to tam,

JV: ale myslíte Wericha ((Jan Werich)) ee [s Voskovcem ((Jiří
Voskovec))]

JC: [jo jo, s Voskovcem ((Jiří Voskovec)),]

VP: a na koho si ještě tak vzpomínám z těch mužskejch, no to byla
taková trojice no a taky Voskovec a Werich ((Jiří Voskovec a Jan
Werich))

pak se chodilo na jo a v- pak sem
byla na ty Voskovce a Werichu, Wérich ((Jiří Voskovec a Jan
Werich)), ale to nebylo ve Frýdlantě, to už muselo bejt v Brně