JV: takže já bych se vrátila zpátky k tomu kde ste získávala informace o těch filmech. em třeba z novin, nebo z ňákých.
((manžel narátorky opustil místnost))
LH: no a von to neslyšel. no tak von má votevřeno a může už. o tech filmech? no já já si taky vybírám filmy.
JV: ale já myslím tenkrát, v tom roce, před rokem čtyrycet pět.
LH: ano, tehdy sem si teprve vybírala.
JV: ale kde ste získávala ty informace. jestli třeba z novin, nebo z ňákých plakátů,
LH: to se dovíte od lidí. to bylo taky jednou, jak je mundursdepo. víte jak se to říkalo? tady v Brně? mundursdepo?
JV: ne, nevim.
LH: to je na Lidické ulici ((kino Moravia nebo kino Metro)).
JV: hm
LH: a tam je na rohu, tam byly to mundursdepo to byly takový veliký to bylo něco tam od vojska.
JV: hm
LH: od vojska něco. a tam bylo to, tam bylo to kino taky, a já sem tam ráda šla taky do toho kina. tady bylo kino, to byste se divila kolik toho, pořád několik by, tam hráli to nebo tam, a to se dovíte. jejda, anebo potom v práci. bežte na to, to je moc hezký. ne, anebo to bylo, to je moc hezký, to se nese, víte, to se nese. na to nechoď, to je blbý. to je, to nestojí za nic, to nestojí za nic.
JV: dobře, takže spíš jako z doslechu z těch lidí.
LH: ano, z doslechu.