JV: ehm, dobře. ehm, tak já bych teďka zase přečetla kus z vašeho
dopisu, to už by se týkalo těch filmů, my sme o tom možná už
mluvili. takže tady ste psal em ještě před okupací nacisty v březnu
třicet devět jsme měli možnost zhlédnout několik amerických a
západních filmů. především to byla kreslená Sněhurka a sedm
trpaslíků...
ZP: to nevím, jestli to bylo před válkou, mám dojem, že už to bylo
až po válce t- ta Sněhurka možná. ale možná, že to bylo eště dřív,
to si nevzpomenu teda přesně.
JV: Sněhurka ((Sněhurka a sedm trpaslíků)), já tady mám přesnou
dataci, kdy to bylo. to tady mám napsaný, em tak ta Sněhurka byla
třicet osum.
ZP: třicet osum, tak to bylo eště před válkou, když sem ji viděl.
JV: třicet sedum byla natočená a třicet osum byla u nás.
ZP: čili to já sem ju viděl eště před válkou.
JV: a dál tady píšete další titul je Návštěva z temnot em.
ZP: to nevím, to byl myslim francouzskej film, tam hrál žán maré
((Jean Marais)) a daniel darijé ((Danielle Darrieux)).
JV: a další film Její první ples...
ZP: ten mě velmi teda em bych řekl mě strašně zaujal. to byl velmi
silnej film. bohužel ne- n- možná by se našlo, kdo to režíroval,
nevíte náhodou?
JV: to bych se musela podívat...
ZP: neh- nehledejte to. to byl velmi silnej, ten na mě ohromně
zapůsobil, protože to byl film, vona si vzala dycky taneční pořádek,
tam našla toho tanečníka, s kterým tančila a pak ho šla navštívit.
ty osudy těch jejích tanečníků po ix letech, nevím jak to bylo, ale
to bylo po dost, myslim že to bylo po padesáti letech, tak to bylo
dost jaksi rozdílný co ty co ty lidi, ty jejich osudy.
JV: takže ty jejich osudy vás na tom zaujaly.
ZP: ty osudy. ty osudy, protože skutečně někdy to byly e, brutální
scény, to si vidim jak se tam ten muž s tou ženou tam pobili před ní
a...
JV: a to bylo nějak neobvyklé, třeba ty brutální scény? že vás to
zaujalo?
ZP: asi ano.
JV: ehm.
ZP: takový nějaký em střílení nebo něco takovýho, takový to co je
dneska plno ve filmu, tak to vůbec nebylo, nechci říct, že to bylo
pohodový, všechny ty filmy. byly to jaksi dramatický filmy, jo, ale
em takový nějaký moc velký násilí, nebo nějaký rvačky, to tam
většinou nebývalo, to si nevzpomínám, že by tam bylo.
JV: ehm. takže ten film na vás zapůsobil teda jak ste říkal těmi
osudy.
ZP: těmi osudy těch lidí a...
JV: ehm.
ZP: kteří em po těch padestát- nebo nevím po kolika letech to vona
navštěvovala jak teda žijou.
JV: ehm, dobře. a ta Sněhurka a sedm trpaslíků, když ste to
zmiňoval, ta Sněhurka a sedm trpaslíků, ta na vás zapůsobila čím, že
si jí tak pamatujete?
ZP: ohromně. čím, no tak jednak tím provedením technickým, protože
to sem už tak jaksi dokázal ocenit. em pak mě tam ohromně em zaujal
zpěv, jak ona zpívá, to bylo velmi pěkný to zpívání. em vim, že to
byl teda soprán, dost tak jaksi vysoko položenej, a potom sem
vždycky řikal, že Američanky, zpěvačky, maj vždycky zvláštní barvu
hlasu se mně zdálo. že nemaj stejnou barvu hlasu jako Evropanky, že
maj zvláštní barvu hlasu. jestli to byla náhoda, to nevim, to čili
ste srovnával nějaký ty zpěvačky to nevim kdo to tehdy zpíval eh s
edit pijaf ((Edith Piaf)), třeba, že tak to byl rozdíl v tom v tom
zabarvení toho hlasu, ty americký zpěvačky měly vždycky ty ty ten em
rejstřík postavenej jaksi výš.
JV: hm, dobře. a taky o tom Její první ples píšete, že ten děj byl
velmi sugestivní, to už ste říkal. am ano hlavní představitelka si
po letech vzpomíná na své tanečníky ze svého prvního plesu.
ZP: ale nav- šla je navštívit.
JV: dobře. a tady píšete, vlastně zdůrazňujete to, že ste eště před
tou okupací viděl americké a západní filmy. em bylo to pro vás
důležité, že ste viděl právě ty americké a západní filmy ještě před
tou okupací?
ZP: pak jo.