JB: ten barevné film, no je to jako, ale kolikrát to nemá tu úroveň,
prtže aj ti herci no teďka nemají, jé no to vám musím říct,
LG: řekněte.
JB: dneska herci pro mě sou mizerní, ale jako dabéři sou bezvadní
teda, dabing když dělají, jo.
LG: mhm
JB: tak to se mně straně líbí, třeba tu leskotovou ((Julie
Lescautová)) jak namlouvá ta ta, no tak to je bezvadný všechno, ale
herecky, prže podivéte se, dřív bylo dřív bylo, hodně řemesel, jo,
byli ševci, byli já nevim kominíci, všechno možný, jo a ty herci se
pohybovali mezi těma lidima, a voni jako voni jako voni jako měli
vypozorovaný co jako ty lidi, ta jejich mimika a řeč, a to všechno
to oni uměli a to už dneska ani néni takový, jo no takoví lidi,
který by e který by byli no takoví, já nevim no jak bych to vyjádřil
se no. dneska je to všechno takový moderní, tak jako mně to
připadají ty filmy, tak jak no jak kdyby to vodřikávali, no, že se
to naučili nebo ta mimika to taky neni vono, protože ty naši starší
herci co byli no dyť to se nedá napodobit no, tak takový už nejsou
žé takové hégr ((Karel Höger))
LG: mhm
JB: jo anebo Smolík ((František Smolík)) anebo em, no zase bych
musel vzpomínat.
LG: já sem měla vždycky nejradši Ráže Vladimíra.
JB: no Ráž ((Vladimír Ráž)) to byl princ takové, že
LG: mhm
JB: hrál prince a takový
LG: a ještě Cupáka Eduarda sem měla strašně ráda.
JB: Cupák ((Eduard Cupák)) vo něm se řikalo že je jako e gáj <anebo
buzerant>
LG: no to vim
JB: jo?
LG: mhm
JB: to víte? (.)