Název (CZ)
Tonka Šibenice
Název (DE)
Galgentoni, Die/ Galgen-Toni
Popis čísla (CZ)
První český zvukový film.
Když zvukový film proti špatným prognosám všelijakých sýčků získával stále většího úspěchu na poli filmového umění, vyskytlo se hodně hlasů, že by tu byla nejkrásnější příležitost k uplatnění a rozšíření českého filmu na světovém trhu filmovém. Česká hudba má v celém světě dobrý kurs, máme nejen dostatek skvělých reprodukčních umělců, ale také hudebních skladatelů, kteří by mohli světu co říci. Je ovšem třeba, aby dobrá filmová libreta našla organické, nenásilné zaklínění hudebních pasáží, aby naše filmová technika měla vyspělost a úroveň nejlepších filmových ateliérů světových.
Pro první český zvukový film >>Tonka Šibenice<< řídil scenário Willy Haas podle stejnojmenné hry E. E. Kische. Byli jsme zvyklí po zkušenostech restringovati při českém filmu hodně své požadavky na jeho hlavně technologickou úroveň. Překvapuje, že tento první český zvukový film representuje se naopak zcela dobře, až na některé scény interiérů, jež mohly býti světelněji výrazněji diferencovány.
Willy Haas použil tu Kischova dramatu jen jako prostředku a motivu. Tam, kde film končí, Kischovo dramatické zpracování vlastně počíná. Film líčí velmi podrobně život mladé prostitutky Tonky, její episodu s vrahem před popravou, jež je pro ni tak osudnou, že vynese jí přezdívku Tonka Šibenice a způsobí její hlubší a hlubší klesání, až konečně nalezne smrt pod kopyty koní. Vděčně tu bylo využito slováckého prostředí z okolí Veselí, kam položeno rodiště Tonky. Režisér Karel Anton vytvořil tu krásné lyrické scenérie krajiny, vytěžil dobře kuriosního nápadu s předpotopní lokálkou, drsné ovzduší veřejných domů prosvítil teplými paprsky lásky. Vzhledem k exportu filmu byly sem velmi šťastně vklíněny světelné snímky na Prahu, které působí překrásně. Škoda, že nebylo bohatěji využito slováckého folkloru, národních zvyků, které hlavně pro cizinu měly by jistě silnou přitažlivost a exotičnost.
Ohnivá a při tom delikátní jihoslovanka Ita Rina byla dobrou představitelkou Tonky, jejíž jevištní kreaci vytvořila nezapomenutelná Xena Longenová, které tu E. E. Kisch věnuje vřelou vzpomínku. Výkon velikého hereckého formátu podal Rovenský ve vrahu Prokůpkovi. Dobře se uvedl v Načeradcovi p. Kühn. Jediná skoro mluvená scéna s Pištěkem přerůstala rámec hry.
Když zvukový film proti špatným prognosám všelijakých sýčků získával stále většího úspěchu na poli filmového umění, vyskytlo se hodně hlasů, že by tu byla nejkrásnější příležitost k uplatnění a rozšíření českého filmu na světovém trhu filmovém. Česká hudba má v celém světě dobrý kurs, máme nejen dostatek skvělých reprodukčních umělců, ale také hudebních skladatelů, kteří by mohli světu co říci. Je ovšem třeba, aby dobrá filmová libreta našla organické, nenásilné zaklínění hudebních pasáží, aby naše filmová technika měla vyspělost a úroveň nejlepších filmových ateliérů světových.
Pro první český zvukový film >>Tonka Šibenice<< řídil scenário Willy Haas podle stejnojmenné hry E. E. Kische. Byli jsme zvyklí po zkušenostech restringovati při českém filmu hodně své požadavky na jeho hlavně technologickou úroveň. Překvapuje, že tento první český zvukový film representuje se naopak zcela dobře, až na některé scény interiérů, jež mohly býti světelněji výrazněji diferencovány.
Willy Haas použil tu Kischova dramatu jen jako prostředku a motivu. Tam, kde film končí, Kischovo dramatické zpracování vlastně počíná. Film líčí velmi podrobně život mladé prostitutky Tonky, její episodu s vrahem před popravou, jež je pro ni tak osudnou, že vynese jí přezdívku Tonka Šibenice a způsobí její hlubší a hlubší klesání, až konečně nalezne smrt pod kopyty koní. Vděčně tu bylo využito slováckého prostředí z okolí Veselí, kam položeno rodiště Tonky. Režisér Karel Anton vytvořil tu krásné lyrické scenérie krajiny, vytěžil dobře kuriosního nápadu s předpotopní lokálkou, drsné ovzduší veřejných domů prosvítil teplými paprsky lásky. Vzhledem k exportu filmu byly sem velmi šťastně vklíněny světelné snímky na Prahu, které působí překrásně. Škoda, že nebylo bohatěji využito slováckého folkloru, národních zvyků, které hlavně pro cizinu měly by jistě silnou přitažlivost a exotičnost.
Ohnivá a při tom delikátní jihoslovanka Ita Rina byla dobrou představitelkou Tonky, jejíž jevištní kreaci vytvořila nezapomenutelná Xena Longenová, které tu E. E. Kisch věnuje vřelou vzpomínku. Výkon velikého hereckého formátu podal Rovenský ve vrahu Prokůpkovi. Dobře se uvedl v Načeradcovi p. Kühn. Jediná skoro mluvená scéna s Pištěkem přerůstala rámec hry.
První český zvukový a mluvící velkofilm.
Slyšíte česky zpívat nebo mluvit Hašlera, Itu Rinu, Pištěka a j.
Slyšíte česky zpívat nebo mluvit Hašlera, Itu Rinu, Pištěka a j.
I. český zvukofilm.
Zvuk. film.
196456
Popis čísla (DE)
141955
Žánr
Zdroje
| Pole | Zdroj | Datum | Poznámka | Spolehlivost dat [%] |
|---|---|---|---|---|
| Žánr | Lidové noviny | 1930-04-01 | 167 | 100 |
| Popis čísla (DE) | Volksfreund | 1930-03-25 | 72 | 100 |
| Popis čísla (CZ) | První český zvukový film. Když zvukový film proti špatným prognosám všelijakých sýčků získával stále většího úspěchu na poli filmového umění, vyskytlo se hodně hlasů, že by tu byla nejkrásnější příležitost k uplatnění a rozšíření českého filmu na světovém trhu filmovém. Česká hudba má v celém světě dobrý kurs, máme nejen dostatek skvělých reprodukčních umělců, ale také hudebních skladatelů, kteří by mohli světu co říci. Je ovšem třeba, aby dobrá filmová libreta našla organické, nenásilné zaklínění hudebních pasáží, aby naše filmová technika měla vyspělost a úroveň nejlepších filmových ateliérů světových. Pro první český zvukový film >>Tonka Šibenice<< řídil scenário Willy Haas podle stejnojmenné hry E. E. Kische. Byli jsme zvyklí po zkušenostech restringovati při českém filmu hodně své požadavky na jeho hlavně technologickou úroveň. Překvapuje, že tento první český zvukový film representuje se naopak zcela dobře, až na některé scény interiérů, jež mohly býti světelněji výrazněji diferencovány. Willy Haas použil tu Kischova dramatu jen jako prostředku a motivu. Tam, kde film končí, Kischovo dramatické zpracování vlastně počíná. Film líčí velmi podrobně život mladé prostitutky Tonky, její episodu s vrahem před popravou, jež je pro ni tak osudnou, že vynese jí přezdívku Tonka Šibenice a způsobí její hlubší a hlubší klesání, až konečně nalezne smrt pod kopyty koní. Vděčně tu bylo využito slováckého prostředí z okolí Veselí, kam položeno rodiště Tonky. Režisér Karel Anton vytvořil tu krásné lyrické scenérie krajiny, vytěžil dobře kuriosního nápadu s předpotopní lokálkou, drsné ovzduší veřejných domů prosvítil teplými paprsky lásky. Vzhledem k exportu filmu byly sem velmi šťastně vklíněny světelné snímky na Prahu, které působí překrásně. Škoda, že nebylo bohatěji využito slováckého folkloru, národních zvyků, které hlavně pro cizinu měly by jistě silnou přitažlivost a exotičnost. Ohnivá a při tom delikátní jihoslovanka Ita Rina byla dobrou představitelkou Tonky, jejíž jevištní kreaci vytvořila nezapomenutelná Xena Longenová, které tu E. E. Kisch věnuje vřelou vzpomínku. Výkon velikého hereckého formátu podal Rovenský ve vrahu Prokůpkovi. Dobře se uvedl v Načeradcovi p. Kühn. Jediná skoro mluvená scéna s Pištěkem přerůstala rámec hry.: Moravské slovo | 1930-03-29 | 76 | 100 |
| Popis čísla (CZ) | První český zvukový a mluvící velkofilm. Slyšíte česky zpívat nebo mluvit Hašlera, Itu Rinu, Pištěka a j.: Lidové noviny | 1930-04-01 | 167 | 100 |
| Popis čísla (CZ) | I. český zvukofilm.: Moravské slovo | 1930-03-25 | 72 | 100 |
| Popis čísla (CZ) | Zvuk. film.: Moravské noviny | 1931-06-26 | 147 | 100 |
| Název (CZ) | Moravské slovo | 1930-03-25 | 72 | 100 |
| Název (DE) | Volksfreund | 1930-03-25 | 72 | 100 |