LR: jak na vás působily změny po roce devatenáct set třicet pět, kdy
začaly platit ty protektorátní předpisy v kinech?
EF: no...
N1: že to bylo dvojjazyčné.
EF: ano, to bylo všecko dvojjazy- ano, e dvojjazyčné e. prostě pokud
neuměl někdo německy, že. sme se ve škole učili němčinu, takže eh to
bylo dvojjazyčné, no. em ty filmy no...
LR: působilo to na vás nějak ta dvojjazyčnost?
EF: no jó, to hm. (..) tak ty filmy některý taky nebyly špatný, no
tak obsahově, no ale jinak, to vite, no.
N1: v týdenících byla válka.
EF: no vz- vz- vztahovalo se to ideově už někam a ehm to bylo
špatný. a my, když sme vokolo sebe viděli ve válce, jak v Kouničkách
((Kounicovy koleje)) střílí, že eh se střílí naši študenti anebo
lidi v koncentrácích a všecko, takže už sme vůči těm filmům em em
měli určité zaujetí, že. to se nedá nic dělat. už to nebylo vono,
no. ale výbírali sme si. někdo jako, řikám, někdy ňákej film jako na
to sme mohli jít, jo. ale tak, jinak to vadilo.
N1: ( ) když byl hudební film.
EF: prosim?
N1: když byl [hudební film].
EF: [hudební film], ano. když byl hudební film, to bylo, to bylo
výborný.
LR: mhm.
N1: tam tančila ta rita [( )].
EF: [e rita] hajvortová ((Rita Hayworth)), no, no, no. marlen
ditrichová ((Marlene Ditrichová)) zpívala pěkně jo, tak to potom
dávali, ale. tak to šlo. jo, už už kvůli těm herečkám taky, páč to
byly vynikající herečky, že. a pak sme s- se dozvěděli, že vlastně
ta marlena ditrichová ((Marlene Ditrichová)) pak pracovala proti
Německu, přestože je z Německa pocházela, že a všechno, no tak tím
nám byla ještě víc sympatická, vona pak byla na... takže ehm asi tak
ta ideovost, ta už to poznamenala a to už nebylo ono.
LR: a v této době, v tom období protektorátu, chodila ste do jakých
kin?
EF: no do toho samýho v [králově... áno to samý jako] v Králově Poli
LR: [( ) mhm].
EF: anebo v těch [Řečkovicích], ((Kino Sokola v Řečkovicích)) jo.
LR: [mhm].
EF: tak to samý.
LR: mhm.
EF: nikde jinde.
N1: oni české filmy se i v protektorátu vyráběly.
LR: mhm.
N1: ale musely mít dole titulky německy.
EF: hm hm.
LR: a chodila ste do kina více nebo méně než dříve v tom období
protektorátu?
EF: no, řekla bych i trošku méně. méně. my sme potom raději volili
vždycky, protože sme museli pracovat v aj sobotu všechno, jo. tak
sme měli jen tu neděli odpoledne no tu chvílu volno, tak sme raději
volili ven do přírody. a to už byly party takový, že už sme měli
udělaný a takže sme volili raděj už potom přírodu, ( ) ven trošku.
LR: mhm, dobře. ee na tuto otázku už ste nejspíše odpověděla, ale
jenom kdybyste chtěla doplnit, jestli se změnil výběr filmů, na
které ste chodila a proč?
EF: teďka jako jo? ne?
LR: [ne, ne, ne, po tom roce]... po tom protektorátu.
EF: [ne, tehdy, tehdy]. no, změnil, změnil? změnil. poněvač místo
těch romantických takových, který sem řikala jako, já nevim, že,
těch romantických. tak se to zaměnilo prostě za jinej žánr takovej
už, to už, prostě to bylo jiný. já si momentálně nemůžu vzpomenout
v ně- v za Německa, na ktere- kterej film mě třeba by bejval nějak
trošku zaujal aspoň, nevzpomenu si.
LR: mhm, to nevadí, záleží spíš na tom, záleží spí-, záleží spíš na
tom, že ste teda opravdu si [vybírala trošku jiné].
EF: no. [ano, ano, ano].
LR: mhm. ee jak se vaše chození do kina a chování ostatních diváků
měnilo s blížícím se koncem války? jestli tam byli nějaké...
EF: (...)
N1: když byl týdeník a už se chýlilo ke konci, tak už se řikalo, a
už dostávaj na frak.
EF: aha, [jo, jo].
N1: [už utíkají].
EF: při týdeníku, tys mně ano připomněl při týde-, ano, při
týdeníku. tam už jako se někerý věci braly dvojsmyslně.
LR: mhm.
EF: a e a už se na to dělaly nějaký ty poznámky. ano, tak, při tom
týdeníku.
LR: dobře.
N1: protože voni Němci hlásili, my sme nastoupili do nových pozic,
no a my už sme řikali, (ty už) vedou.
EF: n- no, ano, ano.
N1: už dostávaj na frak.